Definici celoživotního vzdělávání stanoví zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), který stanoví, co se rozumí celoživotním vzděláváním: je to průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky.
Formy celoživotního vzdělávání
Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních současně stanoví, jaké jsou formy celoživotního vzdělávání.Formy celoživotního vzdělávání:- specializační vzdělávání,- certifikované kurzy,- inovační kurzy v akreditovaných zařízeních, která jsou akreditována pro vzdělávací program, kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovník obnovit znalosti a dovednosti; inovační kurzy pro činnosti, které jsou součásti odborné způsobilosti, mohou pořádat také zdravotnická zařízení, která zajišťují praktické vyučování pro střední, vyšší odborné nebo vysoké školy v příslušném oboru,
- odborné stáže v akreditovaných zařízeních, která jsou akreditována pro vzdělávací program, kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovník stáží prohloubit znalosti a dovednosti,- účast na školicích akcích, konferencích, kongresech a sympoziích, pokud tak stanoví právní předpis upravující kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků,- publikační, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost nebosamostatné studium odborné literatury.
Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace
Účast na celoživotním vzdělávání podle předchozího odstavce písm. a) až e) se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, kterým se rozumí zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, konkrétně § 230 - Prohlubování kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. „Neprávnicky“ řečeno o prohloubení, případně udržení nebo obnovování jde tehdy, jestliže po jeho absolvování zaměstnanec nemá nebo nezískal kvalifikační předpoklady pro jiný druh práce/profese. (Práce Mzdy a Odvody bez chyb, pokut a penále č. 7/2008, strana 58 - JUDr. Ladislav Jouza).
Zaměstnanec je povinen si prohlubovat svoji kvalifikaci: Předmětné ustanovení § 230 zákoníku práce stanoví povinnost zaměstnance prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Oprávnění zaměstnavatele při prohlubování kvalifikace zaměstnance: Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.
Zákoník práce současně stanoví, že účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.
Z výše uvedeného vyplývá odpověď na dotaz. Rozhodne-li se vaše manželka, že se zúčastní některé z výše uvedených forem celoživotního vzdělávání, měla by své rozhodnutí oznámit svému zaměstnavateli, který je povinen ji její účast na prohloubení kvalifikace umožnit. Může se ale stát, že bude zaměstnavatel na vaší manželce např. požadovat, aby si prohlubovala kvalifikaci v tom kurzu, jehož časový harmonogram bude kompatibilnější s rozvrhem pracovních směn ve zdravotnickém zařízení, kde vaše manželka pracuje. O účasti na prohlubování své kvalifikace by se měla vaše manželka se svým zaměstnavatelem dohodnout.
Zásadně ale platí:- účast na školení jako formy celoživotního vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle § 230 zákoníku práce,- zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci prohlubování kvalifikace aúčast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Upozornění: Lze se setkat i s případy, že zaměstnavatel požaduje na zaměstnanci, aby se sice zúčastnil školení k prohlubování kvalifikace, ale v rámci své dovolené. Takový postup zaměstnavatele je zcela nezákonný, protože dovolená je určena k odpočinku zaměstnance a ne k prohlubování jeho kvalifikace. Porušení stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu je podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ze strany zaměstnavatele fyzické osoby považováno za přestupek a ze strany zaměstnavatele právnické osoby za správní delikt, při kterém může být inspektorátem práce uložena zaměstnavateli pokuta až do výše 200 000 Kč.
Ve stejné výši může zaměstnavateli uložit inspektorát bezpečnosti práce pokutu za to, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, ačkoli je to jeho povinnost podle zvláštního právního předpisu. Proto bych vám závěrem chtěla doporučit, aby se vaše manželka v případě, že se dostane do sporu se svým zaměstnavatelem ohledně své účasti na prohlubování kvalifikace, obrátila na příslušný inspektorát práce.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha
