PRAHA -
Podle Josefa Suchopára ze sdružení odborníků ve sféře léčiv Infopharm by účelná farmakoterapie uspořila část ze 44 miliard korun vydaných za rok na léky a přitom by se pacientům dostalo kvalitnější léčby.
„Lékaři, kteří necítí bezprostřední tlak své živnosti, vůbec nevědí, o co při účelné farmakoterapii jde,“ řekl na semináři o účelné farmakoterapii lékař Všeobecné fakultní nemocnice Petr Sucharda. Poznamenal, že reprezentanti firem obcházejí lékaře a nabízejí léky. „Tlak je veliký,“ řekl.
Suchopár uvedl, že ze 7000 léků dostupných v Česku píše praktický lékař běžně 150 až 170. „Zamezit vlivu výrobců se nedá. Jde o to, aby se lékař k informacím o lécích choval jako k jiným informacím - aby pochyboval, ověřoval, zeptal se na rozpory a nejasnosti,“ řekl.
Snaha o účelné předepisování vedla na Slovensku k tomu, že lékaři píší na recept i kód nemoci. „Až polovina léků není psána v souladu s diagnózou,“ uvedl Suchopár. Podle něj to není proto, že by lékaři psali nevhodné léky. Napíší jednu z pěti diagnóz, jíž pacient trpí, a potom nejsou léky v souladu, vysvětlil.
Obavy ze zneužití dat brání podobnému postupu v Česku. Podle Suchopára lze přijmout opatření, aby se tomu zamezilo, data pacienta se překódují. „Máme obrovské množství dat, a protože se bojíme jejich zneužití, tak s nimi nepracujeme, což nám přináší problémy, že řadu věcí nevíme,“ řekl.
Lékař Michal Prokeš z téhož sdružení podotkl, že nejméně účelně vydané peníze jsou na léky bez efektu či ty, jež působí komplikace. Studie v USA odhalily, že až pětina předepsaných léčiv je problémová. V Česku informace o tom nejsou, ale dá se předpokládat, že situace je stejná.
„Někdy se nedá než souhlasit s pacientem, který vyhodí lék do kanálu. Možná se uchrání od nadbytečně užívaného léku,“ dodal Suchopár.
ČTK