MADISON - Jestliže se člověk večer učí něčemu novému, části mozku, v nichž se poznatky ukládají, pracují i ve spánku a upevňují nově nabyté informace. Vyplývá to ze studie, kterou na Wisconsinském univerzitním systému provedl tým neurologa Giulla Tononiho.
Skupina 12 osob dostala za úkol hrát jednoduchou počítačovou hru, která spočívala v pohybování kursorem různými pozicemi na obrazovce počítače.
Účastníci hráli před spaním. Vědci bez vědomí hrajících na některých počítačích pohyb kursorů ovlivňovali, takže se hráči museli naučit, jak odpor šipky zvládnout a pokračovat ve hře.
Před ulehnutím k spánku neurologové připevnili na hlavy hráčů elektrody, aby mohli snímat mozkovou aktivitu spících. Zjistili zvýšenou aktivitu v pravé hemisféře u těch lidí, kteří před spaním hráli těžší verzi hry. Mozky ostatních byly v klidu.
Rozdílné bylo také rozložení spánkových fází. U lidí, kteří hráli pozměněnou hru, se v některých oblastech pravé hemisféry prodloužila fáze takzvaného pomalého spánku (non REM fáze), v níž člověk hluboce spí. Ve spánkové fázi REM člověk většinou sní.
Prodloužení non Rem fáze se týkalo hlavně té části mozku, která je nezbytná pro vizuální a prostorové myšlení a také pro koordinaci ruky a oka. Všichni hráči upravené verze ve hře po probuzení pokračovali úspěšněji než před usnutím.
Tononi upozornil, že největší změny spánkových fází zaznamenal u osob, které měly s překonáváním vzdorujícího kursoru na počátku největší potíže, a musely tedy při učení vyvinout největší úsilí.
ČTK