(Otázky, které se týkají velmi podobného tématu, zodpovídají poradci jako jednu otázku).
Helena Kotová:
Již delší dobu sleduji bitvu MUDr. Cabrnocha o změnu v zákoně o účetnictví - jak postupovat, vést či nevést daňovou evidenci u lékařů?
Božena Hovorková:
Prosím, vysvětlete mi situaci, jak vést účetnictví? Jednoduché (daňovou evidenci) nebo podvojné (účetnictví)? Dotaz se týká všech zdravotnických zařízení, která mají obrat pod 6 mil./rok. Vysledovala jsem, že spousta lékařů a nestátních zdravotnických zařízení nevědí, že by měli všichni vést účetnictví podvojně. Je možně se domluvit s finančním úřadem na daňové evidenci?
Odpovídá Pavel Vítek, účetní kancelář Dates:
Nejistota ohledně povinností zdravotnických zařízení stanovených zákonem 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který ukládal bez dalšího vysvětlení povinnost všem zdravotnickým zařízením vést účetnictví, již skončila.
Postarala se o to nepřímá novelizace zákona 160/1992 v platném znění, vložená do zákona o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
Novelizace mění výklad zákona v tom smyslu, že za splnění povinnosti vést účetnictví je od 1.1.2004 považována i situace, kdy provozovatel zdravotnického zařízení – fyzická osoba vede v souladu se zákonem o účetnictví a následně zákonem o dani z příjmu daňovou evidenci.
Díky této nepřímé novelizaci fyzické osoby provozující zdravotnická zařízení nemusí vést účetnictví dle § 1 odst. 1 písm. h) zákona 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění platném od 1.1.2004 , neboť jim tak nestanoví zvláštní zákon (v tomto případě zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních).
^DÁLE ČTĚTE:|
|
Účtování se snad užbrzy zjednoduší
Cabrnoch: levice proti soukromníkům
Novela o účetnictví se odkládá
|
Pokud se tedy fyzické osoby provozující zdravotnická zařízení nerozhodnou vést účetnictví (od 1.1.2004 je již jen podvojné) dobrovolně, případně pokud nepřesáhnou obrat 6 mil. Kč ročně, nevztahuje se na ně zákon o účetnictví a pro účely stanovení základu daně z příjmu mohou své výdaje a příjmy prokazovat daňovou evidencí.
Ing. Bohumil Pick
Prosím o vysvětlení §58 odst.1 zákona o DPH. Například zdravotní péče poskytnutá cizincům, odborná sdělení pro komerční pojišťovny, účtování telefonických hovorů pacientům, zajišťování části činnosti záchranné služby (prostory, personál, materiál) na základě smlouvy o spolupráci s krajskou zdrav.záchr.službou a jí také účtovanou zdravotním pojišťovnám, laboratorní vyšetření pro externí zdravotnická zařízení, dodávka kostních štěpů pro operace v jiných zdrav.zařízeních, atd. Text zákona je velmi problematický.
Odpovídá P. Vítek: Osvobozená od DPH jsou všechna zdanitelná plnění která splní tři podmínky stanovené § 58 odst. 1 zákona 235/2004 o DPH.
První podmínkou je, že se bude jednat o služby zdravotní péče a související služby, tj. takové, které jsou klasifikovány statistickými kódy SKP (standartní klasifikace produkce) 85.1 – Zdravotní péče.
^SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:|
|
Zákon o DPH - plné znění
Zákon č. 563/1991 o účetnictví s pozdějšími změnami
|
Pod tímto kódem klasifikace je uvedena jak záchranná služba, doprava nemocných i zdravotnické laboratorní služby.
Druhou podmínkou je že službu poskytuje oprávněný subjekt, tj. státní i nestátní zdravotnické zařízení (registrace, rozsah poskytované péče uvedený v registraci).
Třetí podmínkou je, že se jedná o službu zdravotní péče vymezenou zvláštním právním předpisem. Tím se rozumí zákon 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění a tam pravděpodobně vzniká výkladový problém, zda zákon osvobozuje od DPH pouze péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (§13-39 zákona).
Dle výkladu MF ČR není podmínkou, zda konkrétní výkon ve svém důsledku uhradí zdravotní pojišťovna, nebo bude péči hradit samoplátce, například tedy cizí státní příslušník.
Podmínkou je, že péče je vyjmenována v § 13-39 zákona , to znamená že se jedná o druh péče která je obvykle hrazena ze zdravotního pojištění a nezáleží na tom kdo ji v konkrétním případě hradí.
Z tohoto pohledu je vystavování potvrzení (posudková činnost) nebo například činnost lékaře při poskytování pracovně preventivní péče či zmíněné přeúčtování telefonů zdanitelným plněním neosvobozeným od DPH.
V případě že půjde o výkon který je součástí zdravotní péče (například posudková činnost) , bude se jednat o plnění se sníženou sazbou DPH (dle přílohy č. 2 zákona o DPH), při přeúčtování telefonních poplatků se bude uplatňovat sazba základní.
Naopak při provedení například ambulantního zákroku pro pacienta cizince, který si tento hradí sám, se bude jednat o zdanitelné plnění osvobozené od DPH.
Podmínka, že péče má být poskytnuta pacientům a osobám, jimž je taková péče určena ošetřuje situace, kdy je například laboratorní rozbor poskytnut jinému zdravotnickému zařízení nebo kdy je zdravotnickým zařízením zajišťována záchranná služba na základě smlouvy s krajskou zdravotnickou záchrannou službou. V těchto případech je péče vždy poskytnuta osobě (tedy i právnické osobě).
V případě dodávky kostních štěpů (tj. tkání) , krve nebo orgánů se jedná o plnění osvobozené od DPH dle § 58 odst. 2 věty druhé zákona.
Mgr. Jarmila Koutníková
Provozuji nestátní zdravotnické zařízení bez zaměstnanců. Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů nedosahují 25 % z příjmů, uplatňuji tedy v posledních 6 letech výdaje dle § 7, odst. 9, písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. a vedu pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Ze své činnosti nemám roční obrat vyšší 1.000.000 Kč.
Platí pro mou činnost za uvedených podmínek osvobození od uplatňování daně z přidané hodnoty a mohu nadále uplatňovat výdaje procentem z příjmů?
Odpovídá Marie Fílová: Ano, pokud obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsících částku 1 milionu Kč.
MUDr. Břetislav Zatloukal, CSc.
Jsem praktický lékař pro dospělé. Firma pro kterou pracuji jako „závodní“ lékař mi dluží za rok 2003 proplacení několika faktur v celkové výši cca 20.000 Kč. Splatnost poslední faktury byla 10.1.2004. Majitelé firmy proplacení neustále pouze slibují. Mám tedy tyto dotazy:
1) Jak mám postupovat, abych peníze získal?
2) Jak vysoké penále si mohu účtovat, jestliže nebylo ve smlouvě stanoveno.
Odpovídá M. Fílová: 1) Zkusit se s firmou dohodnout na splátkovém kalendáři nebo postoupit pohledávky specializované firmě nebo předat k soudnímu vymahání.
2) Dle § 369 obchodního zákoníku a § 517 odst.2 občanského zákoníku je možné účtovat úrok z prodlení z dlužné částky za každý den prodlení, jehož výše se obvykle pohybuje od 0,05 do 1 %.
Milan Provazník:
Chtěl bych se zeptat (a asi mluvím za většinu z nás) na vedení účetnictví v tomto roce. Na některých internetovýchstránkách již mají jasno a není potřeba vést podvojné účetnictví, avšak v parlamentu ještě není hotovo. Konec roku se pomalu blíží a většina mých kolegů zatím stále účtuje v tzv. „jednoduchém účetnictví“, které již legislativně neexistuje. Jsou nějaké zprávy z Vašich ekonomických kruhů nebo bude někde uveřejněn postup přechodu na podvojné účetnictví z dosavadního „jednoduchého“ např. na stránkách daňových poradců či svazu účetních?
Odpovídá P. Vítek:
Zákon který novelizuje zákon 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních
ve znění platném od 1.1.2004 a který řeší problém s vedením daňové evidence pro provozovatele zdravotnických zařízení je v současné době podepsán presidentem, čeká na podpis premiéra a zveřejnění ve sbírce zákonů. Jde o zákon o některých službách informační společnosti, který nepřímo n ovelizuje zákon 160/1992 Sb.
Z uvedeného stavu je jasné, že problém týkající se fyzických osob provozujících ZZ je vyřešen a pokud v roce 2003 nepřekročily obrat 6 milionů Kč, budou moci vést daňovou evidenci i v dalších letech.
Pro ty, které by z důvodu obratů (ale i z jiných důvodů, například příjemce dotací kde je vedení účetnictví dáno jako podnínka pro jejich získání) čekal přechod z daňové evidence na účetnictví bude jistě připraveno mnoho seminářů i publikací.
Ing. Dušan Kopřiva
Se zájmem sleduji diskusi o vedení účetnictví a o vedení daňové evidence u nestátních zdravotnických zařízeních. Zajímalo by mě, jak odpovíte a čím podpoříte případné stanovisko vést daňovou evidenci? Dle mého názoru, který je pouze můj vlastní, je těžké říct otevřeně lékařskému stavu, že mají vést podvojné účetnictví, bez ohledu na vynaloženou snahu Komory, poslanců a jiných. Je sice pravda, že od 18.4.2004 lze vést daňovou evidenci, ale období 1.1. až 17.4.2004 je stále „nekryté“ a dle zákona o účetnictví, platného od 1.1.2004 byla povinnost vést účetnictví (tedy podvojné). Myslím si že Vám nepíši nic nového a že sama dobře víte, že případné schválení novely zákona č.160/92 Sb. nebude období od 1.1. do 17.4.2004 pokrývat, leda že by jsme aplikovali princip retroaktivity, což je dle ústavy ČR protiústavní.
Odpovídá M. Fílová:
Je mi jasné, že otázka typu vedení účetnictví v období od 1.1.2004 do 21.3.2004 není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že neznám jediný subjekt nestátního zdravotního zařízení, který by začal vést podvojné účetnictví, věřím, že finanční úřady tuto nedořešenou otázku budou posuzovat ve prospěch daňové evidence. Nelogičnost je už v tom, že účetním obdobím je kalendářní rok.
(red), www.Zdravi.Euro.cz