Brno - Podle koncepce patří mezi nejméně výkonné a ekonomicky rentabilní stanice v Tišnově, Kuřimi, Rosicích, Židlochovicích a Šlapanicích. Kdyby v budoucnu opravdu došlo k tak zásadnímu okleštění sítě stanic, zbyly by na Brněnsku jen dvě - v Ivančicích a samotné jihomoravské metropoli.
„V současné době je v Jihomoravském kraji dvacet stanic LSPP. To je zejména z ekonomických důvodů do budoucna neudržitelné. Minimální varianta je však deset stanic pro celý kraj,“vysvětlil zástupce hejtmana Lubomír Šmíd (KDUČSL). Ten také uvedl, že krajský úřad sice nemá kompetence zajišťovat službu první pomoci, ale je ochoten obcím pověřeným výkonem třetího stupně státní správy pomoci s dočasným zabezpečením fungování těchto zařízení. „Už při dřívějších jednáních se starostové těchto obcí vyslovili pro zachování stanic i za předpokladu, že by do nich museli vkládat prostředky ze svých rozpočtů,“podotkl Šmíd. Stanice Lékařské služby první pomoci v současné době provozuje řada různých institucí, například Zdravotnická záchranná služba, nemocnice, Územní středisko záchranné služby Brno nebo Centrum dětských odborných zdravotnických služeb. Kraj bude podle střednědobé koncepce do budoucna usilovat o to, aby se všechny soustředily pod jedním zřizovatelem, kterým by byla právě Zdravotnická záchranná služba.
Výhodou současného systému je sice časová a místní dostupnost, nevýhody však podle koncepce převažují. Patří mezi ně nevyváženost kvality služeb, rozdíly v organizaci, kvalitě personálu, efektivitě a v komunikaci se zdravotními pojišťovnami.
Brněnský a jihomoravský deník, 9.11.2002