Celý první den jste věnovali edukačním kurzům České akademie urologie. Proč tady dostávají takový prostor a jaká témata jste zvolili pro letošek?
Edukačním kurzům věnujeme velkou pozornost každoročně, smyslem konference je nejen prezentovat svoje zkušenosti, ale i získat nové informace o tom, co je v urologii aktuální. V letošním ročníku jsme se v rámci edukace hodně zaměřili na zobrazovací metody. První kurz byl k dopplerovskému vyšetření v urologii. Zvolili jsme ho i proto, že urologové mají nově z hlediska legislativy širší pole možností v provádění dopplerovské sonografie. Druhý kurz byl zaměřen na zobrazovací metody u karcinomu prostaty. Naší snahou je, aby urologové tyto metody využívali skutečně „up to date“. Další kurz byl zaměřený na traumatologii v urologii. Edukace je nezbytná i v oblastech, kde působí menší podíl urologů, proto jsme uspořádali i kurz k dysfunkcím močových cest u dětí. Nutné penzum znalostí o dětské urologii by měli mít všichni urologové, tedy nejen ti se subspecializací na dětskou urologii.
Edukovat chcete nejen odborníky, ale i veřejnost. Máte i v tomto směru konkrétní cíle?
Tím zásadním samozřejmě je, aby veřejnost měla základní informace o našem oboru. I laici by měli mít představu, čemu se urologie věnuje, jaké příznaky mají urologická onemocnění a které z nich by je měly vést k návštěvě urologa. K tomu využíváme pravidelné PR kampaně. Každý rok zvolíme téma, jemuž se věnujeme hlouběji a snažíme se ho k veřejnosti komunikovat konkrétněji. Zásadní význam má ale i systematická práce na pacientské části webových stránek ČUS ČLS JEP, která je veřejně přístupná na: www.cus.cz/pro-pacienty. Připravujeme a přidáváme stále nové a nové materiály tak, aby zde pacient získal komplexní a správné informace.
Přímo na konferenci přišel natáčet i štáb České televize. Co se diváci ČT dozvěděli?
Každoročně se snažíme, aby informování směrem k veřejnosti kulminovalo k termínu této konference a aby stěžejní téma odpovídalo jejím tématům. Sdělení veřejnosti jsme proto letos zaměřili na nádory ledvin. Česká republika v jejich incidenci celosvětově zaujímá jedno z předních míst, řadu let jsme byli dokonce zemí s nejvyšším výskytem na světě. Díky dobré diagnostice se daří řadu případů zachytit ve stadiu, kdy jsou ještě ohraničené na ledvinu a kdy jedinou účinnou metodou léčby je léčba operační. Naší snahou bylo veřejnosti objasnit, že se snažíme, je-li to možné, odstranit pouze nádor, nikoli celou ledvinu. Vysvětlovali jsme i techniku operace, zejména trend provádět výkon miniinvazivně, například laparoskopicky nebo nejmoderněji roboticky. Výhodou robotiky je, že rozšiřuje možnosti provedení výkonu miniinvazivně i na větší a nepříznivě uložené nádory. Laparoskopicky lze totiž výkon provést jen u vybraných a vhodně lokalizovaných nádorů. Diváci viděli ze záznamu i část přenosu z operačních sálů, konkrétně techniku laparoskopické a robotické operace ledviny. K tomu je ale třeba dodat, že z prostředků zdravotních pojišťoven je z roboticky prováděných úkonů hrazena pouze radikální prostatektomie, resekce ledviny nikoli, což je v rozporu se zeměmi na západ od nás. I na tento aspekt je nutné upozorňovat. Rozhodně by se měla najít cesta jak robotickou operativu dále rozšiřovat nejen počtem adekvátně umístěných přístrojů, ale i spektrem hrazených indikací. Pak budeme moci provádět tyto výkony způsobem již běžným v západních zemích.
Celý živý přenos viděli účastníci konference, vzbudil mezi nimi obrovský zájem a ohlas. Co sledovali?
Urologové v přednáškovém sále přenos nejenom sledovali, oni i aktivně kladli dotazy moderátorům v sále i operujícím lékařům, transfer byl vizuální i zvukový. Šlo o živé 3D přenosy operací z Urologické kliniky FN Plzeň a Kliniky urologie a robotické chirurgie – Centra robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. V Plzni tým profesora Milana Hory laparoskopicky resekoval tumor ledviny a zároveň probíhala v Ústí roboticky asistovaná resekce se stejnou indikací. Operoval přednosta urologické kliniky MUDr. Jan Schraml, Ph. D.
Ve své praxi se věnujete hlavně diagnostice a léčbě nádorových onemocnění v urologii. Na které hlavní trendy je třeba upozornit?
Zásadní je otázka prevence onemocnění, respektive jejich časného záchytu, pozornost je tomu věnována zvláště u karcinomu prostaty. Diskutována je stále otázka screeningu. Bylo prokázáno, že screening u mužů ve věku 50–75 let pomocí testu PSA snižuje riziko úmrtí na karcinom prostaty, stále ale přetrvávají obavy z „overdiagnosis“ a „overtreatment“ – tedy z rizika záchytu nevýznamných nádorů, které není nutno léčit. Proto není v současné době plošný screening doporučován, doporučujeme však strategii časné detekce karcinomu prostaty u informovaných mužů. Dle této strategie by měli muži po dosažení věku 50 let, kteří mají zájem aktivně pečovat o svoje zdraví, zvážit návštěvu urologa. Ten jim vysvětlí pozitiva i negativa a v případě souhlasu pacienta provede vyšetření a testování na PSA. U nás v tuto chvíli spolupracujeme s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by chtěla takový program podporovat. Projekt se už rozjíždí a je naprosto v souladu s názorem a doporučeními České i Evropské urologické společnosti (EAU). Mimořádně významným trendem je zlepšení diagnostiky urologických nádorů pomocí zobrazovacích metod. Například u karcinomu prostaty stále více vstupuje i do primární diagnostiky magnetická rezonance (MRI). Nové sonografické přístroje mají dokonce software schopný zpracovat obraz z MRI a fakticky provést fúzi sonografického a MRI obrazu. Biopsii potom vedeme do míst suspektních nejen na dosud rutinně prováděném ultrazvuku, ale i do těch, která se jevila jako podezřelá na MRI. Nové metody ale vstupují i do diagnostiky nádorů ledvin nebo močového měchýře. V terapii dnes jednoznačně převládá snaha po miniinvazivitě operačních výkonů včetně už zmíněné laparoskopie a robotiky. U pokročilých fází urologických nádorů, kde se na léčbě urolog rovněž podílí, se v poslední době objevila řada nových preparátů, platí to hlavně u karcinomu prostaty. Tyto léky prodlužují život, ale pacienta bohužel nevyléčí. Stále tedy zdůrazňujeme kurativní roli operační léčby lokalizovaných nádorů a s tím související význam časné detekce nádorů.
V Evropské urologické společnosti jste předsedou skupiny pro tvorbu guidelines u povrchových nádorů močového měchýře. Čeká urology nějaká zásadní změna?
Připravujeme upgrade guidelines, vyjdou v roce 2016. Dramatická novinka v nich nepochybně nebude. Jsem také členem komise, která se v EAU věnuje edukaci. V současné době připravujeme e-learningový kurz o léčbě nádorů močového měchýře a klademe velký důraz na praktickou výuku, laparoskopické trenažery, trenažery na endoskopické výkony. Snažíme se to inkorporovat do edukačních aktivit i v České republice.
V průběhu konference proběhla schůze ČUS ČLS JEP. Rozhodnutím výboru na vás opět dopadlo předsednictví. Který z úkolů, jež před vámi nyní stojí, zřejmě bude nejobtížnější?
Hlavním i nejobtížnějším úkolem je udržení rozsahu oboru i jeho dostupnosti. Urologie v některých oblastech těsně sousedí s jinými obory, například s gynekologií v oblasti léčby inkontinence nebo s onkologií v léčbě pokročilých forem urologických malignit. Zdůrazňujeme přitom, že urolog není výhradně operatér, ale podílí se i na diagnostice a medikamentózní léčbě, klíčovou roli navíc hraje i při sledování pacientů, včetně těch s urologickými nádory. Musíme se samozřejmě snažit, aby urologie byla progresivní obor, který si nejen zachovává svůj rozsah, ale také jej rozšiřuje o moderní postupy. Je třeba podporovat implementaci moderních metod, k čemuž musíme zajistit edukaci urologů a vytvořit i finanční podmínky včetně úhrad. Vstupu nových metod však systém fungování českého zdravotnictví není zcela nakloněn. Přetrvávají bariéry dané například budgetovými systémy plateb. Je to obtížná situace a my se musíme snažit podporovat její zlepšování, a to i na poli edukace nebo třeba legislativních podmínek. Je to mravenčí práce a je třeba ji dělat s rozmyslem a vizí do budoucna.