Příliš velké reformy
V obecné rovině funguje všechno bezvadně. Všichni chtějí proreformní, protikorupční vládu, která by stabilizovala zdravotnictví a veřejné finance, zahájila reformu penzí, policie a justice, zefektivnila státní správu a připravila zemi na přijetí eura a předsednictví EU v roce 2009. Jenže otázka nestojí „co“, ale „jak“. Co by tedy vůbec taková vláda mohla udělat? 1. Snížila by daně. Šéf ČSSD Paroubek by rád snížil daně firmám, a to až na dvacet procent (to sliboval už před volbami), či nastavil strop pro odvody sociálního pojištění. Na kongresu ODS sice Vlastimil Tlustý či Jiří Pospíšil volali po tom, aby byla rovná daň hlavní podmínkou, za níž ODS do duhové vlády vstoupí, sociální demokraté ale říkají - „jen přes naše mrtvoly“. 2. Důchodový systém. Jako na úkolu číslo jedna se na jeho změně shodují všechny zúčastněné strany. Slovo reforma ovšem nikdo neříká, plánují se „parametrické změny důchodového systému“ (Jan Kasal) či „přípravné kroky první etapy změny“ (Petr Nečas). Zdeněk Škromach otevřeně říká, že do velkých zásahů by se jeho strana pustila podle zásad politické taktiky pouze v prvním roce řádného volebního období. „Sáhnutí“ by tedy nejspíš znamenalo jen prodloužení věku pro odchod do důchodu na 65 let. „To samozřejmě není zásadní systémová změna,“ říká expertka na penze Kateřina Havlíčková z Institutu analytických studií. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas sice představil plán, v němž chce vedle nové věkové hranice zpřísnit pravidla pro udělení invalidního důchodu a podmínit důchod povinností pracovat nejméně 35 let, Zdeněk Škromach ale namítá, že na takové změny by bylo třeba řádné nebo alespoň tříleté volební období.
Jenže právě silný mandát, který by vláda měla, a fakt, že ve vládě budou s výjimkou komunistů všechny strany, by se měl podle expertů využít k důkladné reformě. „Nerozumím tomu, proč se to tak politizuje, když odborníci jsou ve shodě, co dělat, všechno je spočítané, byla by škoda toho nevyužít,“ diví se Havlíčková. 3. Zdravotnictví. Stejně jako u důchodů nikdo nemluví o hlubokých reformách. Paroubek říká: „Ne reforma, ale stabilizace.“ Tady je ovšem ono „jak“ po minulém týdnu poměrně jasnější: sociální i občanští demokraté se shodli, že by lidé mohli platit za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici, za recept či za převoz sanitkou v neakutním stavu. Obě strany se přitom dušují, že nejde o zvyšování spoluúčasti pacientů, ale jen „regulační poplatek“.
David Rath navíc trvá na tom, že platby se nemají týkat dětí a studentů, důchodců a sociálně slabých. „To je skutečně první nezbytný krok a z hlediska věcného jediná správná věc, a že se na tom strany dosud neshodly, bylo kvůli ideologii,“ chválí zárodek dohody expert na zdravotnictví Pavel Vepřek. Stejně jako u důchodů je podle odborníků při široké koalici příležitost dohodnout stabilní dlouhodobé změny, které by nepodléhaly vládním výměnám. Zda po ní partaje sáhnou, není jasné. Vedle překvapivé shody o poplatcích se totiž ODS a ČSSD v dalších otázkách, třeba o roli zdravotních pojišťoven, přou. Další debatu nicméně uvidíme brzy i bez vlády - do konce roku chce stávající ministr zdravotnictví Tomáš Julínek sezvat zástupce všech partají a radit se, co dál.
Euro, školné, hnědé uhlí
4. Veřejné finance. Další oblastí, kde všichni vědí, že je třeba rázná reforma, jsou veřejné finance. Tady se ale nestane nic podstatného - cestou ke zdravějšímu rozpočtu jsou totiž podle domácích ekonomů i analýz mezinárodních institucí či Evropské komise důkladné reformy penzí a zdravotnictví a dále pak seškrtání výdajů. ČSSD už kvůli sociálním dávkám raději vzdala euro v původním termínu roku 2010 a jejich zachováním podmiňuje svůj vstup do vlády. A ani ODS si na dramatické změny ve výdajích podle všeho netroufne. Tuto středu jde ministr financí Tlustý kvůli datu přijetí eura na vládu s plánem na snižování schodku rozpočtu na další tři roky. V něm se říká, že pod tři procenta HDP se rozpočet dostane až v roce 2009. Podle Tlustého bude deficit příští rok na čtyřech procentech (Bruselu jsme slíbili maximálně 3,3) a každý další rok se bude postupně snižovat nejvýše o půl procenta.
Pokud by tento plán vyšel, Česko by na euro přešlo v roce 2011. „Je to založeno na předpokladu, že nebudou žádné další dárečky a že bude pokračovat hospodářský růst,“ říká někdejší Tlustého poradce ekonom Miroslav Zámečník. 5. Příprava předsednictví EU. Zde není řeč jen o technických aspektech nutných pro půlroční šéfování pětadvacítce, tato příprava už běží, ale spíše o tématech, která by Česko mělo dát během půlroku, kdy se odehrají evropské volby, vymění se Evropská komise či bude summit EUUSA, na stůl. V základních cílech se ODS, lidovci, zelení i ČSSD v zásadě shodují - reformovat společnou zemědělskou politiku (největší polykač dotací Francie slíbila, že změny právě v roce 2009 přestane blokovat), přesvědčit staré členské státy, aby otevřely pracovní trh nováčkům, podporovat další rozšiřování EU, například o Chorvatsko. 6. Evropské fondy. Dalším klíčovým „evropským“ tématem je čerpání z evropských peněz. Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič byl v pondělí v Bruselu představit národní strategii pro čerpání z evropských fondů v letech 2007 až 2013. Podle Gandalovičova plánu půjde nově pětina peněz z bezmála 130 miliard korun rovnou krajům, které samy rozhodnou, na co je použít. Na hlavních prioritách - rozvoji dopravní infrastruktury a investicích do životního prostředí - se ODS a sociální demokraté shodují. 7. Privatizace. Vláda by zprivatizovala ČEZ a nejspíš i další podniky.
V kulturním výboru sněmovny si notují sociální demokraté s ODS v plánu zprivatizovat ČTK. 8. Školy, volební zákon, limity těžby. Zásadních změn se nedočká školství. Vláda nezavede školné na vysokých školách - ČSSD to má mezi hlavními podmínkami, ODS sice školnému říká absolventský poplatek, ale zapomene na něj. Sociální demokraté výměnou za to odsouhlasí odklad státních maturit a souhlasí s plánem ODS, aby si žáci mohli podat více přihlášek na střední školy. Nedá se očekávat změna volebního zákona, pokud v kabinetu bude sedět Topolánek a dvě malé strany. Na zachování limitů těžby hnědého uhlí se ODS a lidovci dohodli se zelenými v trojkoaliční dohodě a ODS to má i v programovém prohlášení dosluhující vlády. Sociální demokraté sice podle předvolebního programu nechají rozhodnutí na místních, Jiří Paroubek ale několikrát prohlásil, že v těžbě by se mělo pokračovat.
Respekt