Úhrada nákladů za celoživotní vzdělávání

10. 7. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Dotaz: Zajímalo by mne, zda je zaměstnavatel povinen hradit finanční náklady při vzdělávání sester (účast na kongresech, seminářích, přednáškách).


Jedná se o účastnické poplatky, výdaje spojené s dopravou, ubytováním atd. Je toto eventuálně nějak podmíněno pouze aktivní účastí na kongresech a podobně? Pracuji ve fakultní nemocnici v Praze a náš zaměstnavatel nám toto nehradí; kolegyně, která pracuje v jiné pražské nemocnici, mi sdělila, že jim zaměstnavatel automaticky proplácí všechny výdaje spojené se vzděláváním bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o aktivní či pasivní účast.

Odpověď na váš dotaz dávají jednak ustanovení nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce), jednak ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Podle tohoto zákona patří do forem vzdělávání i celoživotní vzdělávání, kterého se týká dotaz čtenářky, a to kromě akreditovaného kvalifikačního kurzu, specializačního vzdělávání a certiřkovaného kurzu.

Celoživotním vzděláváním se rozumí podle zákona č. 96/2004 Sb. průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. Formy celoživotního vzdělávání jsou: a) specializační vzdělávání navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka, b) certiřkované kurzy, c) inovační kurzy, d) odborné stáže v akreditovaných zařízeních, e) účast na školicích akcích, odborných konferencích, kongresech nebo sympoziích, f) publikační, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost kromě činnosti, která je předmětem výkonu povolání na základě pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, nebo g) samostatné studium odborné literatury.

Za celoživotní vzdělávání se pro účely tohoto zákona považuje také studium navazujících vysokoškolských studijních programů. Navazujícím vysokoškolským studijním programem se rozumí akreditovaný doktorský studijní obor, magisterský studijní obor nebo akreditovaný bakalářský studijní obor, u nichž je podmínkou předchozí absolvování akreditovaného zdravotnického studijního oboru nebo oboru střední zdravotnické školy poskytujícího odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Celoživotní vzdělávání ve formě specializačního vzdělávání navazujícího na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a certiřkovaných kurzů uskutečňují akreditovaná zařízení. Ostatní formy celoživotního vzdělávání mohou zabezpečovat zdravotnická zařízení nebo jiné fyzické nebo právnické osoby včetně právnických osob v působnosti jiných resortů než ministerstva zdravotnictví. Plnění povinnosti celoživotního vzdělávání se prokazuje na základě kreditního systému. Získání stanoveného počtu kreditů je podmínkou pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a též pro přihlášení se k atestační zkoušce.

Podle ustanovení § 54 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, účast na celoživotním vzdělávání ve formě:

- specializačního vzdělávání navazujícího na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka, - certiřkovaných kurzů, - inovačních kurzů,- odborných stáží v akreditovaných zařízeních,- účasti na školicích akcích, odborných konferencích, kongresech nebo sympoziích se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu, kterým je ustanovení § 230 zákoníku práce.

Prohlubováním kvalifikace se podle tohoto ustanovení zákoníku práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce.

Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.

Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požadujeli zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že účast na kongresech, seminářích, přednáškách a podobných akcích celoživotního vzdělávání, které jsou uvedeny v ustanoveních § 54 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 96/2004 Sb., je prohlubováním kvalifikace a výdaje spojené s účastnickými poplatky, dopravou, ubytováním, ale i s poskytováním platu/mzdy je povinen hradit zaměstnanci zaměstnavatel v případě, že zaměstnavatel zaměstnance na tuto akci celoživotního vzdělávání vyšle. Tuto povinnost zaměstnavatele nijak neovlivňuje skutečnost, zda se jedná o aktivní či pasivní účast zaměstnance. Aktivní nebo pasivní účast zaměstnance se projevuje jen v počtu kreditů, který zaměstnanec získá.


ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH V PRAXI

Od 1. 1. 2007 platí nový systém přiznávání a vyplácení sociálních dávek, v jehož rámci nahradil Příspěvek při péči dřívější Příspěvek při péči o osobu blízkou. O tom, jak se nový zákon o sociálních službách promítá do praxe se hovořilo 14. 6. na konferenci, kterou pořádala SZŠ V Ruské ulici v Praze spolu s 1. LF UK, NRZP ČR a Hestií. „Nyní je vypláceno 250 tisíc příspěvků na péči, asi šedesát tisíc žádostí není vyřešeno,“ řekl předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. „To, že k projednávání je příliš mnoho nových žádostí o příspěvek při péči, považuji za špatný odhad situace,“ dodal a kromě jiného také upozornil na „nedostupnost sociálních služeb například na vesnici“. Konference byla připravena v rámci projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hl. m. Prahy. Info o projektu na číslech 777 719 776, 271 733 630.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?