Podle propočtů ministerstva (MZ) by měly zdravotní pojišťovny v příštím roce zaplatit ze základních fondů 251 miliard, očekávaný růst zdrojů je přitom o půl miliardy vyšší. Po letech stagnace budou moci zdravotní pojišťovny tvořit zákonem požadované rezervy.
Celkové příjmy systému v roce 2016 se odhadují na 258 miliard korun. „Díky ekonomickému růstu, který nastartovala tato vlády, vyhláška zajistí růst v každém segmentu a počítá se zdroji pro 5procentní navýšení tarifních platů v lůžkovém segmentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a připomněl, že požadavky segmentů, které se s úřadem nedohodly, byly výrazně vyšší, než kolik může v příštím roce rozdělit. „Kromě toho, že chceme zajistit kvalitu a dostupnost péče, jsme zodpovědní i za ekonomickou stabilitu systému a navýšení nemůže být vyšší, než systém umožňuje,“ podotkl.
Úhradová vyhláška 2016 přinesla řadu změn. Všechny screeningy vyřadila z regulací, zdravotní pojišťovny mohou u praktických lékařů podporovat jejich účast na lékařské pohotovostní službě a ti, kteří absolvují alespoň 10 těchto služeb za rok, budou ohodnoceni jednorázovou platbou 30 tisíc. Z výpočtu úhrady byl vypuštěn koeficient přechodu pojištěnců.
Na – svého druhu první – konferenci „Úhradová vyhláška pro rok 2016“, kterou pořádala společnost Androsa, to uvedl analytik ministerstva zdravotnictví a jeden z tvůrců úhradové vyhlášky Tomáš Troch. „Koeficient ministerstvo zrušilo a čeká na výrok Ústavního soudu. Dle mého názoru ale koeficienty přechodu mají smysl v ambulantní části nemocnic. Zde se ukazuje asi 75procentní korelace mezi změnou počtu bodů a koeficienty přechodu, které zde velmi dobře odráží rozdíl výše nákladů, a to jak mezi regiony, poskytovateli, tak i mezi pojišťovnami,“ uvedl Tomáš Troch.
Kromě několika málo segmentů (laboratorní komplement, ambulantní gynekologie, zdravotnická dopravní služba a zdravotnická záchranná služba, částečně hemodialyzační péče a praktičtí lékaři pro děti a dorost) se velká většina odvětví nedohodla a nakonec vyjednala s MZ mírné navýšení.
Nemocnice 3 % navíc
Akutní lůžková péče zůstává v režimu úhrady formou případového paušálu měřeného pomocí DRG, která bude snížena při nedosažení produkce v objemu 99 %. Pro nemocnice počítalo ministerstvo s růstem úhrad o 2,5 %, nakonec ale v jednáních se zástupci segmentu přistoupilo na 3% růst úhrad.
Jak vysvětlil Tomáš Troch, velkým zařízením by také měla prospět novinka, kterou je úhrada nadprodukce, úhrada 85 % v pásmu od 107 do 115 % case mixu letošního roku, přičemž tato bude podmíněná růstem počtu globálních unikátních pojištěnců.
Jako reakci na zvyšující se tendenci překladů pacientů přistoupilo ministerstvo ve vyhlášce k zavedení sankce za výrazný nárůst účelových překladů, aby se pacienti nestali ekonomickou loutkou systému.
Úhrada bez limitu bude uplatňována u porodů, HIV-pozitivních pacientů a novorozenců. „Individuálně smluvně sjednaná složka úhrady (takzvané balíčky), kam spadají kardiostimulátory a kardiovertery a stenty, rozšiřuje úhradová vyhláška o transplantace, kochleární implantáty, TEP a katarakty,“ ozřejmil náměstek ministerstva pro zdravotní pojištění Tom Philipp. MZ také u ochranné psychiatrické léčby vyjmulo z regulací zvlášť účtovaný materiál a léky i vyžádanou péči.
Bude jen na platy
Krizový štáb zastupující asociace nemocnic, dotčené odborové a pacientské organizace ale po jednáních na MZ prohlásil, že z 3% navýšení budou muset nemocnice dát 2,5–3 % na vládou nařízené zvýšení platů. S ohledem na inflaci (v letošním roce je 0,4 % a pro rok 2016 dle prognózy ČNB až 1,8 %) půjde po uspokojení platových nároků zaměstnanců o absolutní pokles úhrad nemocnicím. „O tato procenta klesnou zdroje na provoz zdravotnické techniky, na nákup léků, na pořízení stravy, na opravy a údržbu nemocnic. Tedy zdroje určené přímo pro pacienty,“ prohlásil krizový štáb.
Nemocnice i odbory žádaly ministra zdravotnictví, aby úhradová vyhláška jasně stanovila, jaké navýšení úhrad půjde na zvýšení platů a jaké přímo na péči o nemocné, což ministr veřejně přislíbil. Krizový štáb proto požadoval v úhradové vyhlášce dvousložkové navýšení úhrady, což by situaci zpřehlednilo.
„Úhradová vyhláška v navržené podobě zdravotním pojišťovnám umožní zachovat si a ještě posílit rezervy, které k 31. 8. 2015 dosahují 18 miliard Kč (zdroj MZ). Každý měsíc je výběr pojistného o více než 1 další miliardu korun vyšší než v roce 2014 (zdroj MZ). Pro současné zvýšení platů i stabilizaci nemocnic by přitom stačilo navýšit úhrady o další 3 miliardy Kč z těchto rezerv. Vláda by měla posoudit, zda stabilizaci potřebují nemocnice, nebo zdravotní pojišťovny,“ uvedl krizový štáb.
Rostou i náklady na léky
„V roce 2015 došlo k bezprecedentnímu růstu výběru zdravotního pojištění, které překročilo veškerá očekávání ve zdravotně pojistných plánech zdravotních pojišťoven i v modelacích ministerstva. Příjmy celkové přesáhly 250 miliard, tedy o 3,6 miliardy více, než se předpokládalo. Na druhé straně stoupaly výdaje, a to na 2,2 miliardy celkem. V roce 2015 je tedy možné doplnit až jednu miliardu do rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny, který byl do letošního roku více méně prázdný,“ řekl Tomáš Troch.
Výrazný růst byl zaznamenán u ambulantních specialistů a soukromých gynekologů, kde se kvůli zrušenému regulačnímu poplatku navýšil objem návštěv, a náklady těchto segmentů rostou o 2 % rychleji, než se očekávalo. I přes snížení DPH rostou také významně náklady na centrové léky a léky na recept. I zde jsou pojistné plány překračovány o významné částky, MZ u obou oblastí čeká nárůst o 1 miliardu.
Trend na konferenci „Úhradová vyhláška pro rok 2016“ potvrdil i zástupce asociace distributorů Avel a ředitel společnosti Omega Pharma Michal Krejsta. „Trh léků na předpis i těch volně prodejných stále roste, přičemž v obou skupinách se více prodávají nákladnější produkty. Za uplynulý rok dosáhl celkový objem u Rx léků 50 a OTC přípravků 14 miliard korun,“ uvedl ředitel Krejsta.