V návrhu rozdělení peněz lékařům, nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče ministerstvo počítá ještě s miliardou navíc, možná i z letošních přebytků. Náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL) včera návrh vyhlášky představil na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Celkové příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly být zhruba 289 miliard korun.
„Budeme se snažit segmenty ještě uskromnit nebo budeme muset sáhnout do přebytků, které z letošního roku díky růstu ekonomiky jsou,“ řekl Philipp. Peníze do systému veřejného zdravotnictví přicházejí ze zdravotního pojištění, které jako část výdělku odvádějí za zaměstnance zaměstnavatelé a stát platí za státní pojištěnce jako jsou děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni. Pro příští rok se počítá s 969 korunami za osobu měsíčně, státních pojištěnců je asi šest milionů.
Pokud by se rozdělovalo plánovaných 16 miliard, šlo by na akutní lůžkovou péči a ambulance v nemocnicích navíc 9,2 miliardy korun. Z peněz se musí zaplatit i slíbené navýšení platů o deset procent. Růst platů bude podle velikosti nemocnice, menší získají vyšší navýšení.
Vyhláška počítá i s proplácením výkonů nemocnic nad plánovaný objem, čím víc jich ale bude, tím bude částka nižší. Za výkony nad 130 procent dostanou nemocnice polovinu. Nebude se to týkat porodů, novorozenců, léčby HIV nebo psychiatrické péče.
Pro soukromý ambulantní sektor návrh předpokládá růst o 2,1 miliardy a navíc 170 milionů korun pro lékaře za zavedení elektronického receptu, který je od roku 2018 povinný. Praktičtí lékaři budou mít stejnou částku jako letos. „Snažili jsme se to udělat motivační, aby zvali pacienty na preventivní prohlídky,“ řekl náměstek. Součástí částky vyplacené praktikům je měsíční platba za každého pacienta v kartotéce, další peníze mají za prohlídky a vyšetření.
Pro léčbu ve specializovaných centrech, která vyžaduje nákladné léky, plánuje návrh o 1,1 miliardy korun víc. Celkové náklady budou asi 16,5 miliardy korun. Nárůst nebude stejný pro všechna centra, bude se lišit podle oblastí. Například pro léčbu infekčních nemocí se počítá se 16 procenty, pro hematologii s 12 procenty. Pro metabolické vady bude nárůst jednoprocentní, revmatologie dostane stejnou částku jako letos a pro léčbu imunitního systému se počítá s tříprocentním poklesem.
Vyhláška má každý rok řadu kritiků. Už včera ji kritizovali lékárníci, které vyhláška na rozdíl od lékařů nijak finančně nepřipravuje na přechod na elektronické recepty. Dříve se proti očekávané stagnaci plateb ozvali i praktičtí lékaři, vadí jim, že většina navýšení jde do nemocnic. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) k tomu již dříve řekl, že nemocnice slouží pacientům na rozdíl od praktických lékařů a specialistů 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Úhradovými vyhláškami pro rok 2017 i 2016 se zabýval i Ústavní soud. Loni v prosinci zrušil část vyhlášky, která se týkala úhrad za ošetřovatelskou péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. Odvozovat se tak v budoucnu bude od výše úhrad stejné služby ve zdravotnictví. V předchozím roce soud námitky senátorů ohledně různých úhrad v různých částech Česka neuznal.
poznámka