Umíme odpočívat?

27. 9. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Od pondělí se už těšíme na nadcházející víkend. Čekáme na chvíli, kdy přijdeme z práce, odpočineme si, nabereme nové síly. Potřebujeme čas, kdy zpomalíme tempo, změníme činnost, přemýšlíme nebo prostě „vypneme“.


ilustrační fotografie

Odpočinek je životní nutností, pokud nemáme kdy relaxovat, naše tělo se nenechá oklamat a řekne si o odpočinek samo, někdy i dost nekompromisně. Na odpočinek opravdu nesmíme zapomínat. Umění odpočívat je totiž součástí umění pracovat.

Odpočinek nepočká

Zaměstnání naplňuje většinu denního času. Možná to někoho překvapí, ale právě u nás v České repu
blice je pracovní doba u jednotlivce, včetně přesčasů a druhého a třetího zaměstnání, nejdelší v Evropě. Práce a odpočinek však musejí být v rovnováze. Větší pracovní námahu je nutné vyvážit delším odpočinkem. Tato zásada musí být dodržena. Odkládání odpočinku na dobu, až „bude čas“, pak může způsobit oslabení organismu. A potom už nebude stačit k „nabití baterek“ víkend, ale ani týden… Tělo bude oslabené a podlehne i sebemenší infekci.

Smrtící past

Téměř každý čtvrtý člověk si lékaři stěžuje na únavu. Ta nebývá způsobena ani tak nemocí jako špatným životním stylem. Stejně jako třeba žízeň nám říká, že je třeba doplnit tekutiny, i únava je přirozenou reakcí těla a signalizuje, že je čas k odpočinku. Často tyto signály zaháníme kávou, energetickými nápoji, snažíme se vydržet bdělí a stihnout co nejvíce.

Někteří lidé si myslí, že volný čas je něco špatného, že by se stále měli věnovat nějaké činnosti. Nepřipouštějí si, že odpočinek není nepřítel, ale je to také činnost, a to dokonce životně nezbytná. Ukazuje se totiž, že dlouhodobá únava hraje při úmrtí větší roli než běžně užívané ukazatele jako kouření a stravovací návyky.

V náručí spánku

Nejběžnějším každodenním odpočinkem je spánek. Spánek je důležitý pro zachování fyzického i psychického zdraví, brání organismus před vyčerpáním energie. Spánek sice pro někoho možná zbytečně zabírá podstatnou část každého dne, ale bez něho by tělo nemohlo regenerovat. Minimalizuje dopady stresu a přirozeně zvyšuje schopnost koncentrace a zlepšuje paměť a koordinaci. Spánek je jednou ze základních potřeb a organismus bez něj dlouho nevydrží. Potřebná doba je individuální, za ideální je považováno 7–8 hodin. Studiemi je potvrzeno, že lidé spící právě 7–8 hodin mají nejnižší úmrtnost.

Čím je spánek kvalitnější, tím ho potřebujeme méně. Organismu je třeba během spánku dopřát skutečný odpočinek. Neměli bychom tedy uléhat najedení, abychom umožnili odpočinek také trávicímu systému, nepít stimulační nápoje. Nezapomeneme řádně vyvětrat a zatemnit pokoj.
Nedostatek spánku způsobuje rychlou únavu, snižuje odolnost, zvyšuje citlivost k subjektivním potížím. Únava snižuje schopnost soustředění, v důsledku únavy dochází k oslabení imunitního systému. Z nedostatku odpočinku vzniká ale také řada nervových onemocnění.

Únava - signál i nemoc

Únava sama o sobě není nemoc, ale bývá klasickým příznakem některých problémů – přepracovanosti, nesprávné výživy, nesprávných životních návyků, také nadbytku nebo nedostatku pohybu. Unaveni býváme také při rekonvalescenci. Únava je rovněž průvodním jevem premenstruálního syndromu a deprese.

Může se také objevovat při nedostatku vitaminů a minerálů (např. železa, vitaminu B).
Nepřirozená je ovšem taková únava, která je dlouhodobá a neodpovídá zátěži, jíž jsme vystaveni. Pokud běžný odpočinek nestačí k nabrání sil a tento stav trvá 6 měsíců a déle, pak je to typický obraz chronického únavového syndromu, který připomíná onemocnění chřipkou, při níž rovněž míváme pocit silné únavy. Při chronickém únavovém syndromu však není původce potíží nalezen.

Často se objevuje zvýšená teplota, bolesti v krku, bolesti hlavy a svalů. Mohou se přidat psychické problémy a poruchy spánku. Chronický únavový syndrom je onemocnění, které vede ke krátkodobé až dlouhodobé pracovní neschopnosti. Nejúčinnějšími prostředky k jeho odstranění jsou odpočinek, dostatečný spánek, správný odhad svých fyzických a psychických možností a přizpůsobení každodenních aktivit.

Od každého kousek

Život člověka je převážně naplněn prací a většinu času děláme, co „musíme“. Při odpočinku bychom ale měli dělat to, co „chceme“. Odpočinek je klid, relaxace bez emočního stresu, uvolnění napětí a úzkosti, a proto bychom při odpočinku měli vždy pociťovat příjemné emoce.

Zdravý odpočinek je jak aktivní, tak pasivní a měl by být složen z obou těchto částí. Měl by tedy zahrnovat jak spánek, zdřímnutí si, tak pohybovou aktivitu, procházky, sport. Lidé, kteří se věnují spíše duševní činnosti, by měli více odpočívat při fyzickém pohybu. Lidé pracující převážně fyzicky, by měli odpočívat více při duševní činnosti.

Odpočívat se lze naučit

Odstraňování pocitu únavy jinak než řádným odpočinkem se dlouhodobě nevyplácí. Únava bývá zpočátku „pouze“ varovným signálem, který se později může stát projevem závažného onemocnění nebo se samotným onemocněním přímo i stát. Každý den si najděte chvilku na svého koníčka, který uvolňuje, uklidňuje.

Člověka výborně harmonizuje pobyt v přírodě - poslouchejte zpěv ptáků, obdivujte květiny, stromy či hvězdy na obloze. Vyjeďte si na kole, choďte plavat nebo zkuste doma jógu. Přečtěte si zajímavou knihu. Ale hlavně si na odpočinek vždy udělejte čas.

Omluva

Redakce se omlouvá za nepřesné uvedení pracoviště MUDr. Sabiny Švestkové u rozhovoru v P acientských listech 12/2010. Paní doktorka je vedoucí lékařkou ambulancí Dermatovenerologické kliniky FN Brno.

7 tipů, jak předcházet únavě

Důsledně a důkladně snídejte. Pořádná snídaně dodá tělu energii. Buďte fyzicky aktivní: mírné cvičení pomáhá snižovat pocit únavy. Jezte složené sacharidy (těstoviny, celozrnné potraviny, luštěniny), ne jednoduché cukry. Zdřímněte si na 20 minut po obědě nebo po práci. Ne déle, delší zdřímnutí by mohlo narušit noční spánek. Před spaním nejezte velká jídla, tučné potraviny, nepijte alkohol a kofeinové nápoje. To vše zhoršuje kvalitu spánku. Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu. V noci spěte alespoň osm hodin.


O autorovi: PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph. D., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Mgr. H ana Kuželová, Ústav lékařské biologie a genetiky, 2. LF UK a FN Motol

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?