Katétry, sondy, tracheální trubice a drény používají denně desítky pacientů. Jejich aplikace se pojí s vysokým rizikem infekce a také s nepohodlím a bolestí pacienta.
Zvláště ohroženi jsou lidé, kteří katetrizaci podstupují opakovaně. Urinární katétr je rizikový zejména proto, že s sebou zaváděná trubice přibírá mikroby z koncové části uretry a zanáší je do močového měchýře.
Vylepšit technické řešení tohoto zdravotnického prostředku napadlo MUDr. Miroslava Svobodu, původně chirurga, už v roce 2011. Inspiroval se zrakovým orgánem hlemýždě zahradního, který se postupně rozbaluje. Vyvinul nový typ dvouplášťového katétru, který funguje na principu rolování při zavádění trubice.
„Plášť katétru se neposouvá vnitřkem, jak je běžné u všech ostatních katétrů, ale vnější plášť se při zavádění vybaluje na vrcholu. Katétr se při zavádění kontinuálně převrací naruby, podobně jako je tomu u zrakového orgánu šneka. Aplikace přinese zlepšení péče o pacienty, protože dokáže zásadně snížit riziko infekce a poškození tkání,“ vysvětluje Miroslav Svoboda, který s inovativním řešením hledal pracoviště, jež by mu pomohlo převést jeho vynález do podoby funkčního prototypu. Pomohlo mu Vývojové centrum ÚOCHB, kde proběhlo testování celé řady konceptů řešení, než vznikl konečný prototyp. „Když přehrnete běžnou latexovou nebo silikonovou hadičku tak, aby začal vznikat vnější plášť, podaří se vám tuto hadičku přehrnovat jen v délce několika centimetrů. Brání tomu svěrné síly a s nimi související tření, které mezi vnějším a vnitřním pláštěm působí jako brzda.
Unikátnost našeho řešení spočívá v aktivním profilu katétru, který po přehrnutí vnitřní část nesvírá,“ upřesňuje technické detaily spolutvůrce vynálezu a zaměstnanec ÚOCHB Ing. Vít Pokorný, který připomněl, že úspěšný prototyp se podařilo vyvinout také díky Centru polymerních systémů při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Patentovaný princip RIOCATH se ve spolupráci s ÚOCHB vyvíjí již několik let. Během této doby se vyzkoušelo mnoho variant aktivního profilu. Testovaly se jednotlivé části i celý katétr, aby se našlo optimální a bezpečné řešení pro klinické testy, certifikaci a sériovou výrobu.
Společnost je v současnosti schopna vyrobit až tisíc kusů a zároveň ve spolupráci s dalšími výrobci připravuje výrobní postup pro velkosériovou výrobu.
Cesta do praxe
Zdroje na vývoj zdravotnického prostředku se podařilo získat výhradně od soukromých investorů. Princip lze využít u celé řady dalších aplikací, na nichž společnost již pracuje, ve většině případů těchto zdravotnických prostředků se jedná o aplikace s nemalým léčebným i tržním potenciálem. Technické řešení je navíc celosvětově unikátní, což potvrdil průzkum, který provedl Evropský patentový úřad po podání patentové přihlášky. Princip katétru a jeho využití bude možné efektivně chránit po celém světě,“ komentuje Ing. RNDr. Jaromír Zahrádka, Ph. D., ředitel biotechnologického inkubátoru i&i Prague, s.r.o.
Konstrukce katétru vzbudila mezi lékařskou veřejností velký zájem. Na řadě je teď klinické testování, které má být zahájeno do konce roku 2018. Katétry vyvíjené pro kolemoperační péči jsou konzultovány například s prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc., přednostou Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Podle Jiřího Hocha by nový princip katétru mohl pomoci celé skupině pacientů, kteří ocení především jeho šetrnost. „To je hlavní důvod, proč by měl objev dostat zelenou. Cévkování není sice žádný smrtelný problém, ale manipulace s katétrem však vede k nepříjemnému podráždění sliznice. Pokud by se tento diskomfort podařilo minimalizovat, výrazně zlepšíme podmínky tisícům pacientů.“
Tisková konference ÚOCHB (zleva) Martin Fusek (zástupce ředitele ÚOCHB), Miroslav Svoboda (iniciátor projektu), Jiří Hoch, Jaromír Zahrádka (ředitel i&i Prague, s.r.o.)