Praha – Po několika letech, kdy se nad českými lázněmi stahovala hustá mračna, to vypadá, že by se mohlo vyčasit. Na ministerstvu zdravotnictví totiž od listopadu zasedá skupina, která má za úkol napravit vyhlášku, jež za úpadkem lázní stojí.
„Uskutečnila se tři pracovní jednání, kde byl připraven návrh materiálu. Pokud bude legislativní proces probíhat hladce, lze předpokládat, že novela indikačního seznamu by mohla být účinná ve druhém čtvrtletí tohoto roku,“ přibližuje mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Na lázních se podepsalo zkrácení pobytů na tři týdny, výrazné omezení opakovaných návštěv a seškrtání diagnóz, které mají na lázeňskou péči nárok.
Co teď plánují na ministerstvu změnit? „Úpravy se dotknou zejména délky léčebných pobytů a frekvencí jejich opakování, případně též možností prodlužování jednotlivých pobytů, zejména u dětí. Předpokládá se zvýšení objemu hrazené lázeňské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ doplňuje Plívová.
Zpátky na čtyři týdny
Podle bývalého ministra Leoše Hegera (TOP 09), za něhož kritizovaná vyhláška vznikla, se její dopad sečetl s přísnými požadavky revizních lékařů, kteří pobyty schvalují. Výsledek? Za první pololetí loňského roku klesly náklady na lázně o více než 40 procent. Proto nyní i samy pojišťovny zamýšlejí prostředky na lázně znovu navýšit.
„Letos Všeobecná zdravotní pojišťovna plánuje vydat na lázeňskou péči o devět procent více peněz než loni. Jinak jsme – stejně jako v ostatních oblastech – vázáni právními předpisy, jejichž podobu můžeme ovlivnit jen velice okrajově. Novela indikačního seznamu má však u vybraných indikací přinést prodloužení základních léčebných pobytů o jeden týden,“ říká mluvčí největší zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Návrh k Ústavnímu soudu
Ačkoliv bude mít ministerstvo zdravotnictví brzy nového šéfa, lze předpokládat, že změně seznamu bránit nebude. Těsně před volbami totiž pravděpodobný budoucí ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) prohlásil záchranu lázeňství za jednu ze svých pěti priorit.
„Indikační seznam opravíme a vrátíme jej na původní úroveň ze 70 až 80 procent, což zachrání lázně před likvidací,“ uvedl tehdy Němeček.
Za české lázeňství se přitom postavila celá sociální demokracie. Skupina dvou desítek senátorů v čele s Miroslavem Antlem navíc podala na konci října návrh k Ústavnímu soudu na zrušení buď celé kontroverzní vyhlášky, nebo alespoň její části.
„Vzhledem ke kritické situaci v lázních, ve kterých se počet pacientů, jejichž pobyt je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, snížil mnohdy až o 50 procent, ale i s ohledem na medicínské hledisko navrhují senátoři budoucímu ministrovi zdravotnictví jako první krok v této oblasti prodloužit základní dobu pobytu v lázních zpět na 28 dnů,“ stojí ve zprávě k návrhu na zrušení vyhlášky.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).