Podle Brožka sice ubylo lehkých zranění, počet těžkých zranění a zásahů s pomocí vrtulníku leteckých záchranářů však zůstal stále vysoký. „Úmrtí bylo stejně jako loni 12. Pouze tři však byla následkem úrazu či chování na horách, zbylá úmrtí byla přirozená,“ řekl.
„Nejvíce úrazů připadá s počtem 1788 zásahů na Krkonoše, následují Jeseníky s 566 zásahy a Orlické hory s 533 zásahy. Na horách se zranilo také velké množství zahraničních návštěvníků. Nejvíce, stejně jako v minulé sezoně, Poláků, Němců a Holanďanů,“ řekl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.
Při sjezdovém lyžování se letos zranilo 2592 lidí a na snowboardu 1149. Brožek upozornil na to, že se mění druh zranění. „Zatímco dříve převažovaly zlomeniny, nyní to jsou hlavně pohmožděniny a poranění kloubů, hlavně kolen, ramen a loktů,“ uvedl s tím, že to způsobuje hlavně změna způsobu lyžování v souvislosti s rozmachem carvingových lyží.
Za drtivou většinou úrazů prý stojí neohleduplnost a nezvládnutá rychlost či způsob jízdy. „Ještě stále se nám stávají úrazy, že někdo vyjede ze sjezdové trati. Takže jednoznačně on přecenil své schopnosti a dovednosti. Máme také často úrazy způsobené srážkou lyžařů, jde tedy o netoleranci a nedávání pozoru,“ řekl.
K závažnosti následků podle záchranářů pomáhají paradoxně i lepší výbava a ochranné prvky, které mohou v lidech vyvolat falešný pocit bezpečí. „Lyžaři se pohybují 40, 50 i 80 kilometrů za hodinu a jakýkoliv náraz a následek úrazu je vážný,“ varoval Brožek. Na následcích letošních úrazů se podepsal také nedostatek sněhu, kdy lyžaři často vyjeli mimo uměle zasněžené sjezdovky na místa bez vločky sněhu.
Nedostatek sněhové pokrývky letos komplikoval i práci Horské služby. „Letos byly velmi komplikované transporty a zásahy v terénu, protože záchranáři museli u stanice naložit skútr se saněmi na přívěs za auto, dojet s ním pod kopec nebo místo zásahu, tam je vyložit a teprve vyrazit do terénu. To samozřejmě bylo náročné z hlediska časového i fyzického,“ podotkl Brožek.
Horská služba, která letos oslaví 80. výročí, loni hospodařila s provozním rozpočtem 100 milionů korun. Dalších 15 milionů korun měla na investice. Letošní rozpočet počítá s 95 miliony korun na provoz, do investic by mělo jít opět 15 milionů korun. Podle Brožka však by Horská služba na provoz potřebovala minimálně 110 milionů korun, jinak prý hrozí omezení činnosti či působnosti.
Horská služba provozuje 79 stanic a služeben a má 67 stálých zaměstnanců. V sezoně se k nim přidají další čtyři desítky a více než 400 dobrovolníků. Ti obsluhují 44 vozidel, 86 sněžných skútrů, 42 terénních čtyřkolek a jednu rolbu. Se znakem Horské služby na českých horách slouží i 12 lavinových a pátracích psů.