Močová inkontinence u žen
Bc. Lucie Libešová, urologické oddělení MN, Ústí nad Labem
ICS (International Continence Society, Mezinárodní společnost pro kontinenci) sdružuje urology, neurology, gynekology, fyziky, inženýry, rehabilitační pracovníky, sestry, psychology, geriatry a další odborníky. Podle definice této společnosti je inkontinence moči stavem nedobrovolného úniku moči a představuje medicínsko-psychologický a sociálně-hygienický problém.
Močová inkontinence je symptomem řady stavů, které postihují anatomii a inervaci dolních močových cest a porušují rovnováhu mezi moč zadržujícími a moč vypuzujícími silami, která je charakteristická pro zdravou ženu. Je velmi častým problémem v naší současné populaci. Údaje o močové inkontinenci se různí. Bylo zjištěno, že četnost výskytu je srovnatelná např. s výskytem urolitiázy. Stresová inkontinence se často vyskytuje u žen mezi 45. - 55. rokem věku, s urgentní inkontinencí se setkáváme ve všech věkových kategoriích. Ženy, které nerodily, trpí méně často inkontinencí než ty, co již rodily. Postihuje 4krát častěji ženy než muže.
Močová inkontinence je spojena s tělesnou, ekonomickou a psychosociální zátěží. Nemocní, hlavně ženy, se velmi často stydí, nechtějí o svém problému hovořit a propadají pocitům jako je hněv, rozpaky, ztráta sebeúcty, což má za následek narušení kvality života. Ženy strádající v důsledku nekontrolovatelného úniku moči jsou vážně handicapovány v manželském a sexuálním životě, pracovním procesu i společenském styku.
Je inkontinence tabu?
Ráda bych vás seznámila s výsledky výzkumu zaměřeného na informovanost žen o močové inkontinenci, její léčbu a prognózu. K výzkumu a získání informací jsem použila dotazník (s jasnými krátkými a srozumitelnými otázkami), abych respektovala intimitu, anonymitu vybraných žen. Ženy si ho mohly odnést domů, aby měly dostatek času a soukromí k jeho vyplnění.
Šetření potvrdilo, že o problému močové inkontinence je informována většina dotazovaných žen. 70,4 % žen získalo informace od svého lékaře a 18,5 % žen mělo informace z literatury. Dále jsem zjistila, že močová inkontinence postihuje ženy všech věkových kategorií a všech socio-ekonomických skupin. (Aby bylo šetření statisticky významné, musel by být výzkumný vzorek větší.) Ženy se svěřují s potížemi hlavně svému lékaři. Lékařskou pomoc vyhledávají kvůli problémům spojeným s únikem moči a jejich přáním je, aby po eventuální léčbě nedocházelo k úniku, retenci moči nebo obtížnému mo-čení. Další otázkou dotazníku bylo potvrzeno, že téměř polovina žen navštívila lékaře ihned po výskytu problémů. 44,4 % žen však lékařskou pomoc nevyhledalo a spoléhalo, že zvládne inkontinenci vlastními metodami. Typická citace pacientky: „Musela jsem se dlouho přemáhat, abych došla k lékaři. Stále jsem zvládala situaci sama, aniž by někdo něco poznal, ale pak se to začalo zhoršovat, a tak jsem sáhla po odborné literatuře, přečetla něco o močové inkontinenci a pak jsem šla se strachem k lékaři.“
Z citace je zřejmé, že se pacientky bojí o svém problému hovořit, neboť mají dojem, že močová inkontinence je výhradně onemocněním starých lidi. Pomoc je možná pouze tehdy, není-li únik moči zatajován nebo zamlčován, ale když je akceptován jako běžné onemocnění, které je možné léčit a diagnostikovat. Přičemž platí, čím dříve se s léčbou začne, tím lepší jsou vyhlídky na úspěch.
Dále v mém orientačním dotazníku bylo zjišťováno, zda zabezpečování inkontinentních pacientek jednorázovými pomůckami je výhradně rozhodnutím lékaře. Mnohdy pomůcky určí lékař bez konzultace s pacientkou, což má za následek, že ženě nevyhovují. Přičemž zabezpečení pacientů kvalitními jednorázovými prostředky tvoří velice důležitou část celkové léčby.
Vhodné použití absorpčních pomůcek napomáhá zvýšení sebevědomí nemocné ženy, protože jsou diskrétní, pod spodním prádlem nenápadné a chrání namáhanou citlivou pokožku. Mají velkou savost a zároveň pohlcují zápach, čímž ženě zajistí alespoň na nějakou dobu klidný pohyb ve společnosti.
Důležité pro praxi sestry je zjištění, že většina pacientek by uvítala různé přednáškové akce, související s touto problematikou. Pouze při spolupráci všech zdravotnických pracovníků, kteří se účastní diagnostiky a léčby inkontinence, je možné podstatně přispět k ovlivnění psychických, společenských i tělesných změn, které s sebou inkontinence moči přináší.
Sestra pro inkontinenci - nová specializace?
Z práce vyplynulo, že by bylo vhodné zavést specializaci pro vybrané sestry, které by mohly školit a nabízet pacientkám nejvhodnější pomůcky pro různý stupeň inkontinence, podobně jako dnes již pracují „stoma sestry“. Co vy na to? n