Třetinu členů správních a dozorčích rad jmenuje vláda. Dvě třetiny členů jsou volené, a to půl na půl z kandidátů navržených organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi.
Způsob volby a volební řád stanovuje vyhláška, z níž plyne, že volitele, kteří pak vybírají z obou skupin kandidátů, určují velké podniky. Počet volitelů se odvíjí od toho, jaký podíl mají odvody konkrétního podniku na celkovém pojistném připadajícím na danou pojišťovnu. Za půl procenta jsou dva volitelé.
Ostatní zaměstnavatelé, kteří na pojistném odvádějí menší objemy peněz, volitele určovat nemohou, stejně jako jednotliví pojištěnci. Podle senátorů je systém v rozporu s právem občanů podílet se na správě věcí veřejných, se zásadou všeobecnosti a rovnosti volebního práva i právem občanů na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Podle skupiny senátorů mají zaměstnanecké pojišťovny nepochybně veřejnoprávní status, navíc v podstatě žádná z nich už nezastupuje jen pojištěnce z konkrétního oboru. Přijímají totiž klienty bez ohledu na jejich zaměstnání. Proto prý není správné, že vliv na tvorbu dozorčích a správních rad mají prostřednictvím volitelů jen velcí oboroví zaměstnavatelé.
„Pojištěnci zaměstnaní u menších zaměstnavatelů, pojištěnci - osoby samostatně výdělečně činné a ekonomicky neaktivní pojištěnci žádné právo volit nemají,“ stojí v návrhu, který senátoři podali už v roce 2015, od té doby čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.
Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála z PwC Legal rozhodne Ústavní soud o tom, zda mají občané právo volit a být voleni do správních rad zdravotních pojišťoven. „To je důležité, protože správní rada volí ředitele pojišťovny; ředitel a jeho podřízení pak rozhodují, jak se naloží s desítkami miliard korun z povinných odvodů občanů. Tedy komu bude uhrazena moderní péče, které ordinace dostanou smlouvy, kde budou zanikat oddělení nemocnic,“ řekl Ondřej Dostál.