Zástupci Joint Commission odhadují, že ročně takto přijde v amerických nemocnicích o život nejméně 25 pacientů, a upozorňují, že skutečný počet může být mnohem vyšší – podobné případy totiž zdravotnická zařízení úřadům často nenahlásí. Jak říká viceprezidentka Joint Commission dr. Ana McKeeová, problém spočívá v tom, že některé monitorovací přístroje pípají nejen v případě výskytu obtíží u pacienta, ale například i když přestanou fungovat.
Situaci navíc komplikuje skutečnost, že pro zvuky vydávané přístroji, respektive jejich význam, neexistuje jednotný standard. To vše může v praxi vést ke zpoždění potřebné péče o nemocného, což může mít velmi vážné následky.
Problematické statistiky Dr. McKeeová upozorňuje na údaje amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA), jenž v databázi mezi lety 2005 a 2010 eviduje více než 500 případů úmrtí pacienta spojených s monitorovacími přístroji. V této statistice jsou však započítány i případy nesprávného fungování přístrojů a u některých událostí je spojitost s touto problematikou jen těžko prokazatelná.
Joint Commission hovoří o 80 úmrtích a 13 závažných poškození pacientů přímo v důsledku zvuků, které přístroje vydávají, za období od ledna 2009 do června 2012. Tyto údaje se přitom zakládají na hlášeních, jež akreditační organizaci poskytují dobrovolně sama zdravotnická zařízení. Jak Ana McKeeová dodává, kvůli ignorování či špatné interpretaci pípání přístroje ze strany personálu nemocnice zemře ve skutečnosti více nemocných – tyto události totiž spustí řadu procesů a úkonů, takže prvotní příčina je jen těžce dohledatelná.
„S neustálým nárůstem množství technologií a chybějící standardizací je pro lékaře a sestry čím dál náročnější adekvátně reagovat na zvukové signály přístrojů,“ uzavírá dr. McKeeová. Zdravotnická zařízení by se proto měla na problém zaměřit a přijmout příslušná opatření.
(Zdroj: Washington Post)