která se už ve světě postupně začíná používat.
Její podstatou je, že se do nádorové buňky vpraví vhodná chemická látka, která na laserové světlo reaguje. Nabere jeho energii a předá ji molekulám kyslíku ve svém těsném okolí. Kyslík se tím stane reaktivním a rakovinné buňky buď přímo zničí, anebo v nich spustí buněčný mechanismus vedoucí k sebezničení buňky (takzvané apoptóze, čili programované buněčné smrti).
Na kůži a v dutinách
Tento léčebný postup se dá uplatnit u nádorů kůže, které je možné přímo vystavit laserovému záření, anebo u nádorů v tělních dutinách, například v močovém měchýři nebo v jícnu, kam se laserové záření vede světlovodnými vlákny.
„Podstatné samozřejmě je, aby chemická látka, která je citlivá na laserové záření, nebyla sama o sobě toxická, ale začala být pro živé tkáně nebezpečná až po osvícení,“ vysvětluje Jarmila Králová z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v Praze.
„Dále je pak důležité, aby se tato látka usadila právě v nádorech a co nejméně ve zdravé tkáni, kterou by pak po osvícení poškodila,“ doplňuje.
A právě takové látky, které splňují oba požadavky, připravil tým profesora Vladimíra Krále z VŠCHT a otestoval je tým doktorky Králové ve spolupráci s docentkou Pavlou Poučkovou z 1.LF UK v Praze.
Dovnitř ano, ven ne
Nově vytvořený syntetický preparát citlivý na světlo chemicky patří mezi porfyriny. To jsou látky blízké těm, z nichž se skládá třeba krevní barvivo hemoglobin, listové barvivo chlorofyl a další biochemické sloučeniny.
„Naše látka má velké molekuly. Když ji infúzí pustíme do těla, krev ji vnese do nádoru, v němž jsou krevní cévy propustnější než ve zdravých orgánech, a tak se látka přednostně shromažďuje v nádorové tkáni,“ popisuje Jarmila Králová.
Až se tedy umělý porfyrin shromáždí v nádoru, je možné jej osvětlovat laserovým světlem požadované vlnové délky, a spustit tak ničivou reakci.
I když se chemická látka zachytí v jiné části těla, nevadí. Tam ji vědci neosvětlují, takže ji nijak neaktivují. A po čase se sama bezpečně vyloučí z těla.
Dopravník i pro jiné léky
Čeští vědci o svých nových látkách a léčebných postupech, na nichž pracují osm let, nyní informovali v odborných časopisech Journal of Medical Chemistry a Oncogene.
Postup úspěšně vyzkoušeli na vyňatých nádorových buňkách v laboratoři a také na laboratorních myších s implantovanými lidskými nádory.
„Vyzkoušeli jsme také, že na náš porfyrin dokážeme navěsit i protinádorové chemické léky, které se v něm cíleně dopraví do rakovinné tkáně. Léčivý účinek se tak zvyšuje, protože nádor ničí jak osvícený porfyrin, tak i lék, který tam vnesl,“ doplňuje doktorka Králová.
Metoda je vůči nemocnému organismu šetrnější a cílenější než operace nebo obvyklá chemoterapie, při níž chemická látka může poškozovat i zdravé tkáně.
Ještě dlouhá cesta k pacientovi
V této chvíli však ještě není jisté, zda bude nový porfyrin jednou pomáhat i lidským pacientům.
„Máme jej patentovaný, ale musíme najít investora, který by mohl zaplatit další testování a klinické zkoušky s lidskými pacienty. A pokud se vše bude dařit, musel by investor také dokončit vývoj do lékové podoby,“ konstatuje doktorka Králová. „To ještě může být hodně dlouhá cesta.“
Josef Tuček, Aktuálně.cz
