chce z prostředků hradit zvlášť náročnou, například biologickou léčbu. „Před třemi měsíci, kdy jsem byl jmenován do funkce, jsem dostal tři úkoly: zprůhlednění finančních toků, forenzní audit hospodaření ústavu a dosažení úspor veřejných prostředků revizní činností. Vedle periodických revizí, které probíhají jednou za tři roky napříč všemi referenčními skupinami, jsme se spolu s VZP pro příští období dohodli na strategii zkrácených revizí,“ uvedl ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.
Zvýšenou rychlost si kromě ministerstva pochvaluje také VZP. „SÚKL nyní ukončuje správní řízení, na nichž je VZP přímo závislá v tom, aby mohla v některých skupinách léčiv šetřit, a to v zákonné lhůtě. Pro VZP bude těchto pět revizí v ročním horizontu znamenat 600 milionů korun,“ uvedl náměstek VZP Petr Honěk a dodal, že revizní aktivity pojišťovna kombinuje s vlastním systémem pozitivních listů, které zaručují léky bez doplatku. „Prostředky budeme realokovat například do centrové péče, kde se náklady na pacienta pohybují v řádu statisíců až milionů,“ doplnil náměstek Honěk.
Ministr Němeček předpokládá, že se do konce roku povede SÚKL úsporu prostřednictvím dalších revizí zdvojnásobit. Podmínkou ale je, že nesmí být ohrožena dostupnost plně hrazených léčivých přípravků.
Výpadky léků
Jak sám ministr upozornil, úspora veřejných prostředků není dobrou zprávou pro výrobce léků. „Nečekám, že se farmaceutické společnosti radují, jde o miliardovou úsporu, která se týká jejich zisků,“ uvedl Svatopluk Němeček. Farmafirmy si dlouhodobě stěžují na velmi nízké ceny léků, jež některé z nich odrazují od působení na českém trhu. Dochází pak k výpadkům léků, které výrobci z trhu kvůli nízké ceně stahují.
Jak se český systém s výpadkem vyrovnává, ukazuje například několikaletý výpadek pendeponu. Dle informací SÚKL společnost Biotika ze Slovenské republiky oznámila k 1. 6. 2012 přerušení dodávek přípravku na český trh. „Důvodem přerušení byl dle sdělení držitele rozhodnutí o registraci problém při výrobě tohoto přípravku. V současné době tedy z jeho strany nejsou zajištěny dodávky tohoto léčivého přípravku na český trh,“ uvedla mluvčí SÚKL Lucie Šustková. Zda byl „problém při výrobě“ ekonomického, nebo technického charakteru, se naší redakci nepodařilo zjistit. Pacienti indikovaní k léčbě pendeponem se ale již dva roky setkávají s tím, že zdravotnická zařízení pro ně tento přípravek nemají, případně je lékaři nabádají, aby si dojeli vyzvednout lék na Slovensko či do Německa. Jde o možnost tzv. mimořádného (individuálního) dovozu, který je ze zákona možný.
Jak mluvčí Šustková dodala, kvůli výpadku pendeponu byl stanoven specifický léčebný program pro přípravek retarpen – pencilinové antibiotikum rovněž s depotním účinkem. K pendeponové léčbě indikovaná pacientka, jejíž totožnost redakce zná, ovšem možnost léčby retarpenem nedostala a běžnou nemocniční praxi popisuje jinak: „Lékařka se mě dotázala, zda mohu pendepon vyzvednout v zahraničí; takovou možnost jsem neměla, takže mě poslala domů. Jiný lék mi neaplikovala a uvedla, že jej zkusí sehnat na oddělení na jiného pacienta.“
Reexportní opatření
Další komplikací velmi nízkých cen léků je reexport. Ředitel Blahuta uvedl, že zástupci SÚKL a MZ se na nedávném jednání o problematice reexportu dohodli na změnách zákona o léčivech, jehož novelizace se chystá na podzim letošního roku v souvislosti s novým přístupem k elektronické preskripci.
„Opatření ohledně reexportu musí být adresné, nemělo by zatěžovat české subjekty, které se distribucí léčiv zabývají, a mělo by být v souladu s evropskou legislativou. Provedeme drobnou změnu zákona, abychom od regulovaných subjektů získali reálné údaje o spotřebě, skladových zásobách a skladových pohybech léčiv. Pro reexportem ohrožené přípravky vznikne na SÚKL systém hodnoticích kritérií. Ministerstvo pak pravděpodobně prostřednictvím opatření obecné povahy rozhodne o případném omezení reexportu na definovanou dobu. Po nabytí platnosti technické novely zákona by tento postup mohl platit od počátku roku 2015,“ vysvětlil Zdeněk Blahuta.
Svůj boj s reexportem svádějí také sami výrobci léků, jejichž cena je stlačena na minimum. „Mohu potvrdit, že někteří naši členové zvažují model direct to pharmacy, kdy si výrobce rozšíří své podnikání o distributorství a dodává své přípravky do lékáren sám. Dodá jich přesně tolik, kolik lékárna vydá, a na reexport už přípravek nezbude,“ uvedla pro naši redakci mluvčí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Markéta Kolanová.
Svatopluk Němeček a Zdeněk Blahuta.