I přesto, že Masarykova nemocnice (MN) přichází ročně asi o 40 miliónů korun kvůli několik kilometrů od sebe vzdáleným areálům, chce její vedení letos opět po několika letech hospodařit s vyrovnaným rozpočtem v částce kolem 1 miliardy korun. Na dostavbu MN přitom stále chybí obdobná částka.
Ústí nad Labem - Současné rozložení MN do tří areálů stojí její roční rozpočet desítky miliónů korun. Soustředěním nemocnice do jednoho areálu se tyto peníze, které jsou nyní určeny na duplicitní služby jako je doprava, pohotovosti, telefonní poplatky či náklady na energie, ušetří. Otázkou ale zůstává, kdy se jejímu vedení podaří sehnat zmíněnou miliardu korun na dostavbu bukovského areálu. Nyní má MN k dispozici 1 257 lůžek, ale po zprovoznění celého nového komplexu se kapacita sníží asi na jeden tisíc lůžek. Ročně je zde hospitalizováno na čtyřicet tisíc lidí.
Nový areál nemocnice se přitom začal stavět již v roce 1985 a dosud zde bylo proinvestováno 2,7 miliardy korun. Loni počítal její ředitel Jiří Madar s částkou asi 518 miliónů korun, získal ale jen devadesát miliónů korun. Stejnou sumu, tedy asi miliardu korun, by na dostavbu potřebovaly podle tvrzení ministra zdravotnictví Bohumila Fišera i nemocnice v Olomouci, Plzni či Ostravě.
Vyrovnaný rozpočet si vyžádal i úsporné kroky
V roce 2000 plánoval rozpočet MN ztrátu dvacet miliónů korun, nakonec ale byla více než dvojnásobná. Vyrovnaný rozpočet, který vyplýval pro uplynulý rok ze zákona, si vynutil i některá restriktivní opatření. Podle mluvčí MN Kamily Němcové jde například o hledání rezerv a snižování spotřeby zdravotnického a ostatního materiálu o 33 miliónů korun, snížení částky na opravy a udržování budov či přístrojů, nebo sdružování některých oddělení a přesun personálu. Plicní oddělení tak přišlo o třicet lůžek, která nyní využívají pacienti v rámci ambulantní chemoterapie. Navíc vedení MN muselo přistoupit k omezení mezd o tři z deseti procent navýšení z října 2000. Po lhůtě splatnosti dluží nemocnici různé subjekty asi dvacet miliónů korun. Jen u zdravotnických zařízení eviduje MN pohledávky asi za pět miliónů korun. Například i cizinci, kteří se nechají v nemocnici ošetřit a nejsou v Česku pojištěni, dluží nyní MN téměř 7 miliónů korun.
Nákupy přístrojů by stály stamilióny
Přitom jen na nákup nových rentgenových přístrojů, které by vyhovovaly tzv. atomovému zákonu, potřebuje MN v příštích třech letech 65 miliónů korun.
Letos zamýšlí nemocnice například vyměnit angeolinku, která slouží k vyšetřování cév. Cena - asi dvacet pět miliónů korun. Náhrada přístroje, používaného pro léčbu nádorů prsní žlázy či prostaty, si pak vyžádá asi 18 miliónů korun. Staré zařízení totiž kromě jiného způsobovalo ozařování personálu.
O zřízení pracoviště miniinvazivní kardiologie usiluje MN již půl roku. Podobné zařízení se špičkovou technikou zatím v Ústeckém kraji, kde žije přes 826 tisíc lidí, dosud chybí. MN proto zaslala žádost o zřízení pracoviště na ministerstvo zdravotnictví i zdravotní pojišťovny. Vedení nemocnice již dojednalo nástup specialisty od druhého pololetí letošního roku. Spuštění tohoto specializovaného pracoviště tedy závisí pouze na dostavbě objektu a nákupu přístrojů.
Oční oddělení pak potřebuje také přístrojové vybavení za 1,4 miliónu korun na operace na sklivci a sítnici. Snaha o získání tzv. endolaseru vyplývá i z faktu, že v Praze enormně vzrostly čekací doby na operaci sítnice.
Platy jsou v MN jen podprůměrné?
Podle vedení MN je výdělek všech kategorií zaměstnanců nemocnice, ve srovnání s ostatními velkými nemocnicemi v Česku, stále podprůměrný - i když došlo k meziročnímu nárůstu o 18 procent. V MN se nyní průměrný plat pohybuje kolem 13. 375 korun. Ve zdravotnickém zařízení pracuje 2 170 zaměstnanců, z toho 297 lékařů a 1 133 středního zdravotnického personálu. I v souvislosti s novelou zákoníku práce shání MN lékaře nejen v okolních okresech, ale také například na Slovensku.
V soubězích praxí MN v Česku vede
Nejvíce tzv. souběhů, tedy práci v MN a zároveň soukromou praxi, mají v Česku právě ústečtí lékaři. Její vedení přiznává, že vydalo v minulosti těchto povolenek moc. Navíc v této věci neexistuje prý žádný systém. Souběh má povoleno v MN 56 lékařů, tedy čtvrtina. Do konce loňského roku slíbila připravit skupina, složená ze zástupců krajského úřadu, VZP, nemocnice i zástupců se souběhy, pevný řád. Zástupce hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna tvrdí, že primář oddělení nemůže mít při částečném úvazku ještě soukromou ordinaci. Naopak jako přínosný vidí tento systém například primářka kožního oddělení MN Hana Duchková či primář očního oddělení Pavel Sušický. Od počátku letošního roku platí v MN nová pravidla, která upravují možnost souběhu zaměstnanců MN.
Dostavba areálu na Bukově je zatím nejasná
Nejrychlejší variantou dostavby rozlehlého areálu by byl podle mínění Jiřího Madara dodavatelský úvěr, který by se splácel v dalších letech ze státního rozpočtu. MN převzal počátkem října do správy krajský úřad jako první v Česku. Ten ale peníze na dostavbu, podle zástupce hejtmana Pavla Tošovského, nemá a není jasné, zda je vůbec bude mít v příštích letech. Jak uvedl ředitel Madar, pokud vše půjde podle návrhu pro dodavatele, bude nový areál otevřen v roce 2003. Horší varianta počítá s rokem 2005.
TOMÁŠ PRCHAL, Ústecký deník, 12.1.2002