Ústecké ARO slaví 40 let, je největší v zemi

28. 4. 2014 8:14
přidejte názor
Autor: Redakce
Kolem 2500 pacientů projde ročně anesteziologicko-resuscitačním oddlením (ARO) v ústecké Masarykově nemocnici. Od roku 1974, kdy oddělení vzniklo, jejich počet mnohonásobně vzrostl a je největší v zemi. Novinářům to řekl primář oddělení Daniel Nalos.


Ústecké ARO vzniklo jako třetí v České republice, v severních Čechách bylo první. „V počátcích tady pracovalo sedm lékařů a 15 zdravotních sester a oddělením ročně prošlo 80 až 90 pacientů. Dnes je zaměstnanců oddělení 180,“ řekl ČTK Nalos.

Teď je oddělení v celé ČR největší. Jako první totiž sloučilo standardní ARO s některými jednotkami intenzivní péče. Lůžek má 36. „Velmi efektivně se poskytuje intenzivní péče řadě pacientů, je tam kontinuita v péči. A my dokážeme relativně levnými způsoby a metodami předejít komplikacím, které se na některých intenzivních péčích objevovaly a potom se pacienti překládali na vyšší pracoviště,“ vysvětlil Nalos s tím, že podobnou cestou se vydávají i další nemocnice. Počet podaných anestezií se u ústeckých lékařů pohybuje kolem 18.000 za rok. Podle Nalose jde o podobná čísla jako u fakultních nemocnic.

Pilířem ústeckého oddělení je regionální anestezie, neboli zákroky v místním znecitlivění. V ní nemocnice školí lékaře z Česka i zahraničí. „Máme asi 25 procent anestezií s použitím regionální anestezie, což jsou čísla srovnatelná se špičkovými pracovišti v Evropě,“ doplnil Nalos.

Oddělení ARO je zároveň garantem projektu bezbolestná nemocnice. Díky projektu podle lékařů netrpí pacienti, kteří nastupují do nemocnice na operaci, zbytečnou bolestí. „Je to management, který se skládá z několika kamenů. Jednak je to informovanost pacienta, je to i měření bolesti u každého pacienta. A je to i tým, který se programově o pacienty stará,“ doplnil Nalos.

Podle náměstka Krajské zdravotní Josefa Liehneho by se mělo změnit financování zdravotnictví, aby oddělení mohla poskytovat péči na nejvyšší úrovni. „Oddělení ARO je v moderním areálu, ale některé přístroje jsou přes deset let staré a na hranici životnosti. Celý systém by se měl změnit tak, abychom mohli třeba koupit bez problémů postel na intenzivní péči, pokud se rozbije,“ řekl Liehne.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?