Pokud by se to stalo, byl by v Nemocnici Na Bulovce, kapacity má i zařízení ministerstva obrany v Těchoníně na Orlickoústecku, kde by se prý mohli léčit lidé s ebolou z celého světa. I takový návrh by se podle informací ČTK mohl v komisi objevit. Obrana takový plán ale popírá a zdravotnictví dovoz cizinců s ebolou nehodlá v žádném případě připustit.
„Naprosto odmítám to, že bychom do Česka dováželi nakažené ebolou z jiných zemí. Místo toho, abychom se snažili vyvarovat zavlečení nákazy, tak bychom aktivně pacienty dováželi. To jako ministr zdravotnictví v žádném případě nedopustím,“ řekl ČTK Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že svůj postoj chce dát jasně najevo i na úterním jednání komise.
Specializovaná nemocnice v Těchoníně by podle informací ČTK mohla sloužit jako součást repatriačního procesu pro nakažené ebolou, program by hradila Světová zdravotnická organizace (WHO).
Údajně jako protihodnotu poskytnutí péče cizincům by WHO zaplatila dopravu Čechů. Podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty by ale taková podmínka hraničila s vydíráním. Nic o tom neví a odmítá obě věci spojovat.
Ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová ČTK řekla, že o tom nic neví. O využití Těchonína pro potřeby WHO jednala před třemi roky v Ženevě, kdy ministerstvo obrany nabídlo nemocnici pro vzdělávání a trénink zdravotníků z celého světa. Program měla hradit WHO, sešlo z něj. „O návrhu na přijetí pacientů s ebolou nic nevím a je mi divné, že bych nyní do vyjednávání nebyla vtažena,“ uvedla.
Valenta uvedl, že problém pacientů potvrzených či s podezřením na nákazu řeší nyní celá Evropa. Jen tři státy, Británie, Francie a Itálie, uvedly, že jsou schopny přivézt svého pacienta. Ostatní sdělily, že toho nejsou schopny, nebo se zatím nevyjádřily.
„Je to problém, který je na úrovni Evropy řešen vyjednáváním s komerčními civilními leteckými společnostmi, za jakých podmínek by to mohlo být. Je otázka, jestli tato individuální přeprava vůbec bude koordinována ze strany WHO, EU či to bude řečeno dohodami mezi jednotlivými státy,“ řekl ČTK Valenta.
Situaci komplikuje také fakt, že centrum v Těchoníně nemá statut zdravotnického zařízení. Spadá pod Agenturu vojenského zdravotnictví, zástupce ředitele agentury Zoltán Bubeník ČTK řekl, že „proces registrace probíhá“. Ministerstvo zdravotnictví podle zjištění ČTK ale odmítá Těchonínu statut zdravotnického zařízení udělit, nesplňuje prý podmínky.
„Co se týká nabídky Těchonína, my jsme jenom dělníci, předložili jsme, co jsme schopni zajistit a za jakých okolností. Záleží na civilním vedení ministerstva obrany, k čemu se zaváže,“ řekl Bubeník s tím, že závěrečné rozhodnutí je na ministerstvu zdravotnictví a hlavním hygienikovi.
Ebola se přenáší tělními tekutinami, hrozba šíření v ČR je minimální. Do budoucna ale nelze vyloučit, že příští epidemii způsobí nemoc přenášená vzduchem, jako třeba byla prasečí chřipka. Pak by využití Těchonína mohlo být pro občany velmi nebezpečné, tvrdí zdravotnictví.
Epidemie krvácivé horečky si dosud vyžádala v západní Africe 1427 mrtvých z 2615 nakažených, kteří jsou nyní oficiálně evidováni.
Zařízení v Těchoníně bylo nákladně modernizováno v letech 2002 až 2006 a je prý připraveno přijetí, léčbu a izolaci pacientů s jakýmkoli vážným infekčním onemocněním, včetně eboly. Nemocnice pracuje v podtlakovém režimu, aby se zabránilo úniku infekce do okolí. Je vybavena dekontaminačními oplachovými komorami, personál má přetlakové obleky. Znečištěný odpad se má spalovat v místní spalovně.
Celkově je v zařízení 28 lůžek, kapacita se může podle potřeby až zdvojnásobit. Nyní zde pracuje 30 zaměstnanců, provádí se tam výcvik lékařů a specializovaný výzkum. Kromě vojáků v karanténě po zahraničních misích v tomto zařízení ale dosud nikdo neležel.