Rozhovor s ředitelem Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousem.
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky doporučila jako preventivní aktivitu testování syntetické drogy extáze na tanečních party. Je to podle vás správný směr?
Určitě není. Věcně, odborně a důrazně jsme vyjádřili prostřednictvím ministra vnitra zásadní nesouhlas s tímto testováním. Česká republika byla za tyto tendence kritizována Mezinárodním úřadem pro kontrolu narkotik. Rada přesto tento postup doporučuje jako preventivní aktivitu, která bude financována ze státního rozpočtu.
Realizátory testů vůbec nezajímají negativní odborná stanoviska. Uvedu například toxikologický názor docentky Balíkové, který byl publikován v Česko-Slovenské patologii a soudním lékařství č. 1/2003. Opomíjena je i varující studie OSN zaměřená na užívání extáze a amfetaminu. Upozorňuje na výrazný vzestup produkce a zneužívání syntetických drog na celém světě.
V čem ještě podle vás Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky chybuje?
Je to tendence stále podceňovat nebezpečnost kanabinoidů obsažených v marihuaně a podceňování extáze. To u laické veřejnosti, zejména u mládeže, vyvolává pocit, že v případě zneužívání těchto látek nehrozí žádné nebezpečí.
Evropská studie ESPAD 2003 jasně říká, že se zvyšuje počet mladých lidí, kteří užívají marihuanu a taneční drogy, zejména extázi. Proč mladí lidé nevnímají rizika s nimi spojená?
Je to důsledek ustálené a tendenční medializace drogového problému v České republice, která vede ke zvyšování tolerance veřejnosti k některým návykovým látkám. Tyto drogy jsou pak společností vnímány jako přijatelný prvek v klubech a na tanečních akcích. Bez zřetele k tomu, že odborníci popsali jasná rizika. Zdravotní rizika jsou u těchto drog sice méně závažná než například u heroinu nebo pervitinu, ale nesmíme zapomínat na rizika sociální.
Návrh ministerstva spravedlnosti na základě usnesení vlády ČR č. 1177/2001 rozděluje drogy do skupin podle zdravotní nebezpečnosti. Souhlasíte s tímto návrhem?
Sloužil by v případě přijetí pouze pro rozlišení uživatelů drog z trestněprávního hlediska. Tato kategorizace je však zcela bezpředmětná, protože užívání drog, tím mám na mysli aplikaci drogy uživatelem, není v ČR trestným činem.
Co ale sociální rizika? Nehrozí, že se ještě více zvýší tolerance mladých lidí k marihuaně a extázi, pokud návrh vstoupí v platnost?
Návrh bere v úvahu pouze rizika zdravotní. Nevnímá skutečnost, že rizika sociální mohou být v mnoha případech závažnější. Pokud budeme ustupovat marihuaně a extázi jejich postupnou legalizací tak, jako ustupuje tato úprava, je nepochybné, že se obliba těchto drog zejména u mládeže ještě zvýší.
Jak by tedy podle vás měla být vedena prevence a represe?
Represe musí jít ruku v ruce zejména s kvalitní primární prevencí. Prevence je účinná pouze tehdy, jeli dlouhodobá, cílená, začíná u dětí a má celospolečenskou podporu. V represívní oblasti by měl legislativní proces kopírovat potřebu ochrany společenských zájmů. To znamená neustupovat drogám, netolerovat je a klást odpor všem snahám o legalizaci drog.
Existuje názor, že v České republice máme některé nadace a další instituce, které jsou existenčně závislé na osobách, jež mají s drogami problémy a potřebují pomoc.
K tomu mohu pouze říci, že na zneužívání drog není existenčně závislá Národní protidrogová centrála ani Policie České republiky.
Ale práci s narkomany se věnují desítky nadací sdružených v Asociaci nevládních organizací. Domníváte se, že právě tyto nadace jsou na narkomanech existenčně závislé?
Každý rok dostávají z peněz daňových poplatníků desítky miliónů. Jen některé z těchto nadací si peníze zaslouží, protože se protidrogové prevenci věnují usilovně a správným směrem ke snižování poptávky po drogách.
Které nadace to jsou?
Nemám oprávnění uvádět konkrétní údaje o nadacích.
Netajíte se názorem, že problematika zneužívání drog je politikum, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na státní finanční prostředky, manipulovat s veřejným míněním a sledovat politické zájmy. Máte pro to důkazy?
Že je problematika zneužívání drog politikum, je celosvětově známá věc. Domnívám se, že dostatečným důkazem jsou aktivity některých politiků, kteří využívají tento celospolečenský problém, aby oslovili nepříliš vyhraněnou a poměrně rozsáhlou část voličské základny hlásáním liberalizace a tolerance v užívání drog. Asi si neuvědomují, jak katastrofální důsledky takováto manipulace může mít pro celou společnost.
Které politiky máte na mysli?
Čtenáři denního tisku vědí, kdo se například snaží takzvaně dekriminalizovat marihuanu. Jako policista nemohu být více adresný.
Za dvanáct let činnosti Národní protidrogové centrály jste provedli 1073 operací, při nichž bylo zatčeno přes 1900 pachatelů, kteří byli obviněni z 2895 trestných činů. Odhalili a zajistili jste téměř 160 tun drog a zlikvidovali na 160 drogových laboratoří. V posledních třech letech byli všichni zadržení
dealeři posláni do vězení. A drogy jsou přesto problém. Proč?
Národní protidrogová centrála jasně a tvrdě prosazuje právo v České republice. Snaží se chránit občany ČR před takovým zlem, jako jsou drogy, a snižovat jejich nabídku. Policie však sama o sobě tento problém nevyřeší. Podstatnou částí boje proti drogám je i činnost zaměřená na snižování poptávky. To si vyžaduje objektivní a zacílenou spolupráci mnoha dalších subjektů. Musíme si uvědomit, že drogy jsou sociálně patologickým jevem, který má svoji dynamiku. Nelze očekávat, že se nám podaří jeho úplné vymýcení.
PAVEL BLAŽEK, Právo