V souvislosti s nutnými úspornými opatřeními svírá většinu zdravotníků nejistota. Nadcházející rok bude pro české zdravotnictví pravděpodobně ještě divočejší než ten předchozí. Státní rozpočet pro tento rok počítá s desetiprocentním poklesem finančních prostředků na platy státních zaměstnanců, tedy i těch, kteří pracují ve zdravotnictví. Nemocnice, v touze uzavřít krizový rok s vyrovnaným rozpočtem, budou muset sáhnout k různým formám úsporných opatření. Možností ušetřit se nabízí řada, ale ne každé řešení musí být nutně v souladu s potřebami a požadavky zdravotnického personálu.
Jakou cestu k vyrovnanému rozpočtu si jednotliví ředitelé nemocnic zvolí? Jaký dopad budou mít úsporná opatření na nelékařský zdravotnický personál? Na tyto a související otázky jsme se zeptali ředitelů významných zdravotnických zařízení v České republice. Dotazováni byli: JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (FN v Mo tole); MUDr. Karel Filip, CSc., MBA (Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou); plk. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph. D. (Ústřední vojenská nemocnice Praha) a MUDr. Roman Kraus, MBA (FN Brno).
* Akce Lékařského odborového klubu „Děkujeme, odcházíme“ způsobila celonárodní pozdvižení. Jaké očekáváte či pociťujete dopady této akce na vaši nemocnici a zaměstnance?
Karel Filip (FTNsP): V případě, že lékaři, kteří podali výpověď, skutečně odejdou, naše nemocnice nebude schopna zajistit akutní péči podle potřeb pacientů z přirozeného spádu. Máme sice připravený krizový scénář, ale já osobně věřím, že celá akce skončí rozumnou dohodou a žádný exodus nenastane.
Roman Kraus (FN Brno): Nechci komentovat celou akci „Děkujeme, odcházíme“, ale myslím si, že je realizovaná ve špatné době, špatným způsobem a též, velmi jemně řečeno, se špatnými prioritami. Hlavní slogan - Náš odchod, vaše smrt - je přinejmenším nevkusný. V naší nemocnici rozhodně nedojde k rušení oddělení. Pokud dojde k omezení péče, bude to jen v některých oborech a pouze v péči neakutní. Faktický dopad na ostatní zaměstnance bude nulový, psychologický - celá akce se stará pouze o lékaře - nedokážu odhadnout.
Miroslav Zavoral (ÚVN Praha): Dopad této akce na naši nemocnici není žádný, hromadné výpovědi nikdo nepodává. Rozhodně to není proto, že by platy našich zaměstnanců byly vyšší, než je obvyklé. Naše nemocnice je moderní, provádí se zde špičková medicína a domnívám se, že většinu lékařů jejich práce těší, i když jsou špatně placeni.
Miloslav Ludvík (FN v Motole): Z původně podaných 55 výpovědí v rámci této akce zůstalo platných pouze 25. Jde většinou o neatestované lékaře. Pro FNM, kde pracuje na 1100 lékařů, neznamená odchod tak malého počtu žádné ohrožení lékařské péče, tudíž není potřeba přijímat žádná mimořádná opatření.
Šetření je v době přetrvávající finanční krize a dluhů veřejných rozpočtů stále tématem číslo jedna. Jak a kde bude šetřit právě vaše zařízení? Jak se úsporná opatření dotknou vašich zaměstnanců a pacientů?
Karel Filip (FTNsP): Úsporná opatření jsme začali realizovat již v loňském roce, týkají se části technického personálu, ale zejména vyvíjíme tlak na všechny dodavatele, aby snížili ceny. Nákup léků a zdravotnického materiálu realizujeme formou elektronických aukcí. Zastavili jsme nákupy vybavení, opravy provádíme jen havarijní, šetříme doslova na každém kroku, abychom nemuseli omezovat péči o pacienty.
Roman Kraus (FN Brno): Počty zdravotnických zaměstnanců jsou dány personálními požadavky zdravotních pojišťoven (jsou uvedeny ve smlouvě). Myslím si, že v řadě oborů jsou přebujelé a vedou k ekonomické neefektivnosti. Tedy snižovat počty nemůžeme, abychom nepřišli o platby zdravotních pojišťoven. Provoz sice omezit můžeme, v praxi však přibývá překladů a přesunů pacientů, kteří jsou ekonomicky nároční. Dalším stupněm péče po FN je buď návrat do normálního života, nebo nějaký typ posmrtné péče. Poslední část otázky je nejsložitější. Jednoduše lze říci, že péči lege artis zajistíme, péči pro všechny podle posledních poznatků vědy zdarma všem a hned jistě ne. To považuji za základní problém, ale současně i za zásadní pilíř reforem. A pokud byl dosud LOK garantem zastavení všech reforem, které by zvýšily spoluúčast pacientů, pak nechť se hlavně on zodpovídá lékařům za úroveň jejich ohodnocení.
Miroslav Zavoral (ÚVN Praha): Každá organizace se musí snažit pracovat efektivně a racionálně využívat finanční prostředky na zajištění služeb bez ohledu na to, jestli je, či není krize. Snažíme se šetřit tak, aby neutrpěla kvalita péče o pacienty, šetřit budeme na mzdách a některé rozvojové projekty odložíme. Dopad této akce na naši nemocnici není žádný, hromadné výpovědi nikdo nepodává.
Miloslav Ludvík (FN v Motole): Všechna naše úsporná opatření začnou především u léků. (Pozn. red.: Bližší plány úsporných opatření ve FN v Motole pravděpodobně podléhají jakémusi „stupni utajení“.) Sestry se v souvislosti s šetřením obávají celkového zhoršení svých pracovních podmínek a nižšího finančního ohodnocení. Jsou jejich obavy namístě?
Karel Filip (FTNsP): Rozhodně ne, i přestože máme na letošní rok snížené úhrady od zdravotních pojišťoven, na platech zaměstnanců šetřit nebudeme.
Roman Kraus (FN Brno): Naše zdravotnické zařízení v současné době a doufám, že ani v budoucnosti, nepřijímá žádná opatření, která by změnila finanční ohodnocení nelékařského zdravotnického personálu, tedy i sester. Snažíme se, aby byl každý pracovník zařazen v rámci platné legislativy v příslušné platové třídě, která odpovídá náplni jeho práce. Je odpovědností každého vedoucího zaměstnance nelékařského zdravotnického personálu, aby tomu tak bylo.
Miroslav Zavoral (ÚVN Praha): V naší nemocnici se bude redukce mzdových složek týkat především lékařů. Co se týká sester, budeme jejich místa systemizovat a platy budou odpovídat pracovnímu zařazení. (Pozn. red.: Viz „Ze sestry zdravotnickým asistentem?“, Sestra 12/2010, s. 14-15.)
Miloslav Ludvík (FN v Motole): V motolské nemocnici se sestry nemusejí obávat sníženého finančního ohodnocení ani přeřazování na jiné pozice. Z vnitřních zdrojů jsme schopni zajistit stejný objem finančních prostředků na mzdy na rok 2011 jako v loňském roce.
Jakým způsobem podporujete vzdělávání, zvyšování kvalifikace a publikační činnost svých zaměstnanců? Plánujete další rozvoj v této oblasti?
Karel Filip (FTNsP): Ve FTNsP je snaha o podporu vzdělávání zaměstnanců ze strany managementu maximální. V minulých dvou letech jsme získali projekt EU na vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ve výši 7,5 milionu Kč, ze kterého byly nelékařům hrazeny veškeré vzdělávací akce. Od dubna letošního roku spustíme další projekt ve výši 8 milionu Kč, který je určen na vzdělávání jak nelékařských pracovníků, tak i lékařů. U sester podporujeme prohlubování kvalifikace vzděláváním na vysokých školách, přičemž jim po podepsání stabilizační dohody hradíme veškeré náklady. Podporujeme i specializační vzdělávání, a to i tím, že jsme akreditovaným pracovištěm, které pomaturitní specializační vzdělávání v několika oborech poskytuje prostřednictvím Centra pro vzdělávání a vědu (CVV) při FTNsP. Získali jsme také finanční prostředky na vzdělávání zdravotníků pomocí e-learningu, který chceme co nejvíce rozvíjet a podporovat. Na jednotlivých klinikách a odděleních máme sestry školitelky, které zaškolují nově nastoupivší pracovníky, ale také přednáší v CVV a vedou odbornou praxi studentů.
Roman Kraus (FN Brno): Každoročně v rámci plánování nákladů jednotlivých pracovišť na příští kalendářní rok je s vedoucími zaměstnanci konkrétní kliniky či oddělení projednán i rozpočet na vzdělávání. V rámci takto nastavených finančních prostředků pak mají odpovědní vedoucí zaměstnanci možnost pro své podřízené naplánovat vzdělávací aktivity, a to s ohledem jak na potřeby pracoviště, tak i na jejich osobní růst. FN Brno hradí náklady související se specializačním vzděláváním, certifikovanými a akreditovanými kurzy.
Dále hradíme v plné výši náklady spojené s aktivní účastí našich zaměstnanců na kongresech, konferencích, seminářích a dalších akcích. Kromě vzdělávacích aktivit zaměřených především na rozvoj profesních dovedností FN Brno každoročně realizuje kurzy zaměřené na komunikaci, zvládání stresu a jiné podobné oblasti, neboť si uvědomujeme, že pro to, aby naši zaměstnanci odváděli vysoce profesionální práci, nepotřebují pouze odborné znalosti z příslušného oboru medicíny. Publikační činnost nelékařského personálu je ze strany vedení FN Brno podporována každoročním vyhodnocením nejúspěšnějších autorů, včetně finanční odměny.
FN Brno také podporuje vědeckou činnost nelékařského personálu, a to tím, že každoročně vypisuje výběrové řízení na realizaci výzkumných grantů v rámci FN Brno. Tyto granty jsou určeny pouze pro nelékařské pracovníky ze všech oborů a profesí. V současné době je takto řešeno 26 grantů. Samozřejmostí je také účast FN Brno na realizaci vzdělávání formou vytvoření rezidenčních míst, využití všech dostupných dotačních programů a podání žádostí na realizaci vzdělávacích programů i v rámci dotačních programů EU.
Miroslav Zavoral (ÚVN Praha): Naše nemocnice je jedním z významných školicích center pro lékařské i nelékařské profese, proto vzdělávání sester všemožně podporujeme. K dispozici jsou e-learningové kurzy a řada přednášek a kurzů, které si organizujeme sami nebo v souladu s doporučením sesterských odborných společností. Sestry ze špičkových klinik se účastní domácích kongresů a jejich sesterských sekcí. Jako problém vidím nedobrou jazykovou úroveň, která mnohdy brání širšímu zapojení do různých vzdělávacích programů podporovaných Evropskou unií, kde je jednacím jazykem angličtina.
Miloslav Ludvík (FN v Motole): Vzdělávání nelékařských profesí podporujeme. Umožňujeme nejen kvalifikační vzdělávání, ale i vzdělávání, které vede k prohlubování znalostí a dovedností. Vzdělávat se mohou sestry a další nelékařské profese v rámci nemocnice nebo v jiných vzdělávacích institucích, na konferencích atd. Nemocnice má akreditované vzdělávací programy a několik vzdělávacích kurzů. Dále pořádáme semináře, e-learningové kurzy, workshopy. V rámci projektu EU se nemocnice v následujících dvou letech zaměří zejména na vzdělávání v proklientské komunikaci a managementu orientovaném na zvyšování spokojenosti pacientů. Sestry mají možnost publikovat v motolském časopise i v jiných odborných periodikách.
Hodně se hovoří o tom, že si nemocnice nemohou dovolit vysokoškolsky vzdělané sestry. Je tomu tak i v případě vašeho zařízení? Kolik vašich sester má vyšší nebo vysokoškolské vzdělání?
Karel Filip (FTN): Ve FTNsP si takovouto otázku vůbec nepokládáme, neboť pouze vzdělaná sestra či jiný nelékařský zdravotnický pracovník je kompetentní pro poskytování odborné a kvalitní ošetřovatelské péče. V nemocnici máme zpracovanou tzv. systemizaci pracovních míst na konkrétních pracovištích a ta přesně říká, z jakých kategorií zdravotnických pracovníků bude tým oddělení složen. Pro zařazování sester do platových tříd je rozhodující to, jaké činnosti vykonává a zda má platnou registraci. V případě, že není registrovaná, může být zařazená maximálně do 9. platové třídy. V naší nemocnici dodržujeme jak zákon č. 96/2004 Sb., tak nařízení vlády, tzv. katalog prací, to znamená, že sestry na nižší a méně placené pozice v žádném případě přeřazovat nebudeme a také nepřeřazujeme. Ve FTNsP má více než třetina nelékařského zdravotnického personálu (sestry, laboranti, fyzioterapeuti, porodní asistentky aj.) buď vyšší odborné, nebo vysokoškolské vzdělání.
Roman Kraus (FN Brno): Personální obsazení nelékařským zdravotnickým personálem je dané platnou legislativou, a to především přesně danými požadavky plátců zdravotní péče, tedy zdravotními pojišťovnami. Toto nepodkročitelné minimum, kdy je přesně definován počet nelékařských zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, je pro nás závazné a musíme ho dodržovat. Znamená to, že když je od roku 2008 možné získat způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry pouze absolvováním studia v rámci bakalářského studijního programu nebo na vyšší odborné škole, nemohou zdravotnická zařízení tuto skutečnost pominout a nepřijímat do pracovního poměru vysokoškolsky vzdělané pracovníky.
Ve FN Brno v současné době pracuje 560 zaměstnanců s tímto druhem vzdělání, což je 28 % z celkového počtu všeobecných sester a porodních asistentek. Myslím si, že toto číslo, vzhledem ke krátké historii kvalifikačního vysokoškolského vzdělávání v této kategorii zaměstnanců, vypovídá o postoji našeho zdravotnického zařízení k této problematice. Musím však podotknut, že je mi líto, že se nějak zapomíná na ohodnocení pracovníků se středoškolským kvalifikačním vzděláním, kteří absolvovali jeden nebo i více specializačních vzdělávacích programů a díky tomu je jejich profesionální úroveň a přínos pro kvalitu poskytované péče větší než u absolventa vyšší nebo vysoké školy.
Miroslav Zavoral (ÚVN Praha): Vzdělávání sester trpí podobnými neduhy jako vzdělávání mladých lékařů. Požadavky na vzdělání sester by měly být lépe kompatibilní s jejich následnými kompetencemi. K západnímu ideálu vysokoškolsky vzdělaných sester, které zejména o službách prakticky řídí chod oddělení, má naše realita ještě daleko. Kompetence vysokoškolsky vzdělaných sester by měly být mnohem širší a měla by tomu pak odpovídat i výše jejich platu.
Miloslav Ludvík (FN v Motole): Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou v nemocnici vítány, mohou se uplatnit v roli manažerek, mentorek, specialistek atd. V současné době máme kolem 25 % sester s vyšším a vysokoškolským vzděláním z celkového počtu sester. Nemocnice si může dovolit až 40 % vysokoškolaček.
(K tématu byli dále osloveni: MUDr. Bohuslav Škubal, CSc., Krajská nemocnice Tomáše Bati a. s. -odmítl poskytnout odpovědi; MUDr. Lukáš Velev, Nemocnice Jihlava - ke dni redakční uzávěrky jsme odpovědi na otázky neobdrželi [Pozn. red.: Jihlavu opouští 109 ze 150 lékařů]; prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph. D., FN Hradec Králové - nestihl uzávěrku vydání).