Je řešením udělení statutu veřejného činitele? Je řešením zvýšení trestní sazby? Poslechněme si názor a také zkušenost s napadením záchranáře, který se s pacienty setkává denně.
záchranář: Já musím říct, že mně zatím nikdo nějak vážně nezranil, ale jednou to bylo takový opravdu nepříjemný,tak bylo, že mě jeden španělský turista začal škrtit, když jsme ho nakládali venku, kde byl na ulici a byl pozvracený, tak byl vláčnej, takže by se dalo říct,že klidnej, že nebyl žádnej problém, ale bylo to v zimě. A on byl samozřejmě omámenej tím alkoholem a ještě ta zima působila, takže když jsme ho dali do sanitky, kde bylo teplo, pán rozmrznul, zjistil, kde je, tak se na mě vrhnul v tý sanitce, když jsem tam byl sám, když jsme ho transportovali do nemocnice. A začal mě tam škrtit, ale ubránil jsem se mu. A tady ty útoky u toho Španěla byly asi /nesrozumitelné/.
Dovedete si představit něco, co by vám záchranářům pomohlo se takovýmto útokům bránit?
záchranář: Já si myslím, že by to bylo, měla bejt nějaká větší informovanost tý společnosti, co vlastně děláme, co máme za to zaměstnání, že to opravdu je náročný jak psychicky, tak fyzicky. A ten postih tam samozřejmě by byl dobrej větší, veřejný činitel, ale nejsem si úplně jistej, jestli třeba zrovna ten opilec, kterej vás napadne v tu chvíli, tak si uvědomuje, že máte status veřejnýho činitele. On podle mě v tý chvíli, v tý opilosti nemyslí na moc věcí jinejch. Je pravda, že kdyby potom se dozvěděl, že dostane takovouhle sazbu, protože vás napadl, tak asi by si to uvědomil a třeba by to potom už nikdy neudělal, nebo se snažil to neudělat nebo se takzvaně opít. Ale v tu chvíli by vám už bylo jedno, kdyby vám něco udělal.
Napadení záchranářů jsou častá. Agresor je většinou pod vlivem alkoholu, návykových látek nebo psychicky narušený. Je otázka, zda by záchranáře ochránilo, pokud by jim udělen status veřejného činitele nebo pokud by za napadení záchranáře agresorům hrozil větší trest…
Marek Slabý, ředitel ZZS Jihočeského kraje:Tak samozřejmě takové to běžné strkání, pokusy o to toho záchranáře nějakým způsobem zpacifikovat, zfackovat, uhodit pěstí, strčit někam do strany, zbavit se ho. Máme takovou škálu až od oděrek, až po kousání, až po zlomenou nohu například tady v Českých Budějovicích. Takže skutečně ta škála je široká a ty těžší napadení zpravidla skutečně vycházejí od osob, které jsou pod vlivem ať už alkoholu nebo drog, a vůbec nekontrolují svoje chování a jednání. A buď jsou to tedy námi ošetřované osoby, anebo jejich okolí.
Jsou ta napadení častá?
Marek Slabý: Bohužel se dá skoro říci, když bychom do toho zabrali i to verbální napadání a verbální agrese, tak je to poměrně častá záležitost, celkem nechci říct denní, ale určitě v týdnu se s tím několikrát setkáme. Já sloužívám třeba noční služby jednou týdně. A za poslední čtyři týdny jsem v těch nočních čtyřech službách měl devět pacientů, kteří byli buď pod vlivem drog nebo alkoholu, ale ve strašném stavu. Ne, že to byli lidé, kteří si dali jedno, dvě piva, ale skutečně lidé, které jsme vozili na záchytku, které jsme přepravovali s intoxikací alkoholem do nemocnic nebo na chirurgii a podobně. A skutečně mám pocit, že to je téměř už denní.
Můžete se nějak bránit, máte nějaké právní prostředky?
Marek Slabý: Bránit se znamená nějakým způsobem to násilí ukončit na místě. To máme jako každý jiný člověk, vyplývající z občanského zákoníku a z naší legislativy. Pochopitelně stejně tak máme možnost zavolat Policii České republiky nebo městskou policii. Což samozřejmě děláme. Už vyjíždíme na místo společně s policisty do rizikových míst, kde se shromažďují skupiny narkomanů nebo bezdomovců a podobně. A máme možnost na kohokoliv podat ať už civilní nebo trestní žalobu.
V médiích se často píše nebo hovoří o tom, že by vám pomohlo, kdyby se stali záchranáři veřejnými činiteli, tak jako je třeba zmiňovaná policie. Jste téhož názoru, pomohlo by vám to?
Marek Slabý: Nejsem výjimkou, ale myslím si, že zastávám ten menšinový názor, že by to situaci vůbec nevyřešilo, naopak, že by to spíš záchranářům a lékařům, pracujícím na záchranné službě, přidělalo spoustu problémů, protože mít status veřejné osoby neznamená být nějakým způsobem výjimečný a nedotknutelný, ale naopak z toho statutu vyplývá řada povinností a okolností, které jsou místy až konfliktní s tím, co musíme dělat. Ono se to většinou jednoduší do toho, budeš veřejná osoba a trest za to, že ti někdo ublížil, bude podstatně větší, ale tam se právě domnívám, že to může říct trestní zákoník úplně jednoduše. Napadl jsi záchranáře zdravotnické záchranné služby, tak samozřejmě změnou v trestním zákoníku lze stanovit trestní sazbu za napadení záchranáře. Druhý aspekt je samozřejmě ten, že pokud mě napadne osoba opilá téměř do bezvědomí, nebo do agrese, kdy se neovládá, tak jí je úplně jedno, zdali jsem veřejný činitel nebo ne. To ho začne zajímat až ve chvíli, kdy dojde k řešení následků. To, že bychom se stali veřejnými činiteli, by podle mě nebyla ochrana, ale v podstatě by nám to umožnilo potrestat a pomstít se. Zvyšme tresty za napadení záchranářů, ale nedomnívám se, že by bylo nutno dělat statut veřejného činitele pro záchranáře.
Můžete uvést nějaký vážnější případ, který ohrozil zdraví některého z vašich kolegů.
Marek Slabý: Nejzávažnějším případem z posledních, řekněme, dvou let, je zlomenina nohy u našeho řidiče, který asistoval při převážení klienta na záchytku a kdy ten klient se prostě na něj vrhnul a skutečně to násilí bylo takové, že mu zlomil na místě nohu. A ten člověk má, jestli se nepletu, tak už je to minimálně rok, neschopenku, protože není bohužel schopnej vykonávat svoji práci. I takové případy samozřejmě poškrábání, pokousání celkem pravidelně.