Ta zpráva nejdřív svou bizarností ponoukala ke smíchu: jsou to v té ivančické nemocnici ale neuvěřitelní patlalové, když mohli pacientce nechat v břiše skoro třicet centimetrů dlouhý a šest centimetrů široký kus kovu. Smích ale brzy ztuhl na rtech. To když se člověk dozvěděl, že Zdenka Kopečková (67) žila se špachtlí v břiše skoro pět měsíců a trpěla bolestí.
Opakovaně prosila o pomoc primáře gynekologického oddělení ivančické nemocnice Aleše Soukala, ke kterému delší dobu chodila a který ji v září 2009 také operoval. Ten její slova o utrpení nebral vážně, pokaždé jí jen prohmatal břicho, konstatoval, že nic zvláštního neshledal, a předepsal léky tlumící bolest.
„Bolest byla tak nesnesitelná, že jsem uvažovala o sebevraždě,“ svěřila se žena. Když ji primář konečně poslal na vyšetření počítačovým tomografem, čekal na Zdenku Kopečkovou i zdravotníky šok. Je téměř zázrak, že ženě kovový nástroj v břiše vážně neublížil.
Třetí dějství „kauzy špachtle“ přišlo v první prázdninový den. Soud rozhodoval, kdo nese za utrpení pacientky vinu. Obžalováni byli čtyři lidé z ivančické nemocnice. Primář Aleš Soukal za to, že špachtli, kterou zřejmě nechal v břiše jeden ze dvou asistujících lékařů, nenašel. Instrumentářka Dana Staňková špatně spočítala nástroje, nezjistila, že jeden chybí, a nedala operačnímu týmu povel, že má zašívání těla přerušit, dokud se špachtle nenajde.
Chybu udělaly také další dvě sestry. Sestra z centrální sterilizace si nevšimla, že počet nástrojů neodpovídá seznamu. Ztrátu zaregistrovala teprve staniční sestra. Místo aby spustila poplach, řekla si, že špachtli někdo omylem vyhodil. Primáře Soukala vinila obžaloba ještě z toho, že utrpení ženy zbytečně prodloužil tím, že ji poslal na vyšetření až po tak dlouhé době.
Měl ji zavřít na psychiatrii
Zdálo se, že jasnější případ chyby zdravotníků tady soud už dlouho neřešil. Nešlo o žádný subtilní spor, třeba zda chirurg vedl řez na milimetry přesně, ale o velkou špachtli. Soudkyně Lenka Šulcová z Okresního soudu Brno-venkov přesto primáře Soukala, který operaci vedl, a instrumentářku, která nástroje na sále počítala, zprostila obžaloby. Ani jeden z nich se podle ní nedopustil ublížení na zdraví z nedbalosti.
Soukal podle soudkyně Zdence Kopečkové neublížil ani tím, že ji nechal skoro pět měsíců trápit bolestmi. Trestného činu se podle soudkyně Šulcové dopustily jen zbylé dvě ženy. Uznala vinu sestry ze sterilizace, od jejího potrestání však upustila. Sestra, která si všimla, že špachtle chybí, ale nehlásila to, dostala měsíční podmínku.
Laik nad takovým rozsudkem žasne. Vše ale začne být jasnější, když se blíže podíváme na to, jak se verdikt rodil. Jen s trochou nadsázky se dá totiž říci, že primáře soudili jeho kolegové, lékaři. Konkrétně lékaři v roli soudních znalců. A fakt, že lékaři jsou k sobě navzájem dost benevolentní, často zmiňuje i ministr zdravotnictví, dříve šéf hradecké fakultní nemocnice Leoš Heger.
Celý článek si můžete přečíst v dnešním vydání časopisu Respekt.