Na jednání bylo zdůrazněno, že si ministerstvo je vědomo vysoké odpovědnosti, psychické a fyzické zátěže všeobecných sester nejen na specializovaných jednotkách ARO a JIP, ale v celém systému zdravotní péče. Ministerstvo nezpochybňuje nepostradatelnost všeobecných sester, a naopak hledá cesty, jak zlepšit jejich pracovní podmínky, systém vzdělávání i nábor nových zájemců o toto povolání. V tomto ohledu vedení ministerstva soustavně spolupracuje s profesními organizacemi všeobecných sester a nikdy nepodceňovalo avizovanou situaci, která vznikla změnou systému vzdělávání po vstupu České republiky do Evropské unie.
Určité kroky ke stabilizaci všeobecných sester provedl již ministr Tomáš Julínek a současné vedení ministerstva pokračuje ve spolupráci s dalšími resorty, profesními organizacemi a zaměstnavateli na realizaci stabilizačních opatření, která budou v nejbližší době dokončena a představena veřejnosti. Petiční výbor byl informován o plánované tiskové konferenci, kde budou z velké části zodpovězeny některé otázky uvedené v petici. Jelikož nebylo možné podat v den jednání přesné varianty řešení, byly přislíbeny v písemné odpovědi. Tisková konference proběhla 24. 4. 2009 a tisková zpráva včetně prezentace je k dispozici na webových stránkách ministerstva. V petici bylo upozorněno na několik problémových oblastí, ke kterým odpovídám v následující struktuře.
Nízké finanční ohodnocení řešit zvýšením platů všeobecných sester
Nespokojenost všeobecných sester s nízkým finančním ohodnocením je dlouhodobý problém. Ministerstvo analyzovalo průměrné výdělky všeobecných sester a porodních asistentek a potvrdilo skutečnost, že nedosahují ani průměrné mzdy v České republice. Ačkoli se průměrný výdělek v roce 2008 oproti roku 2007 zvýšil z 22 990 Kč na 24 221 Kč (zdroj ÚZIS), jsou sestry nespokojené a je stále obtížnější je udržet anebo pro toto povolání získat.
Proto přistoupilo ministerstvo k zásadnímu kroku a prostřednictvím MPSV iniciovalo navýšení platů pro všeobecné sestry a porodní asistentky v průměru o 15 %. Tohoto navýšení bude dosaženo jednak k 1. 6. 2009 plošným zvýšením platového tarifu o 3,5 %, které se dotýká i zaměstnanců státní a veřejné správy, jednak od 1. 7. 2009 posunem části všeobecných sester a porodních asistentek v platové třídě přijetím nového katalogu prací a přiznáním zvláštního příplatku ve výši 3,5 % platového tarifu všem zdravotnickým pracovníkům další novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Pro podporu navýšení mezd nebo platů všeobecných sester provedlo ministerstvo zásadní změnu již v roce 2008 ve vyhlášce č. 439/2008 Sb., seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, kde došlo k navýšení indexace práce všeobecných sester a dalších nelékařských pracovníků. Tím došlo k narovnání skutečných průměrných výdělků do úhradové vyhlášky, která byla rovněž novelizována v roce 2008. Nyní vznikl prostor mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními pro zvýšení úhrady za provedené zdravotnické služby. Zvýšení mezd nebo platů se tudíž netýká zvýšení státního rozpočtu, ale úhrady ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny uvolní na navýšení mezd nebo platů více než 1 miliardu korun.
Nemocenské pojištění a náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti
Ačkoli je tato oblast v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), předložilo Ministerstvo zdravotnictví ČR pozměňovací návrh proto, aby chránilo velkou skupinu zdravotnických pracovníků, kteří pracují v nepřetržitém provozu a jsou touto úpravou zákona poškozováni. Vzhledem k problematice nerovnoměrně rozvržené pracovní doby podalo ministerstvo návrh na úpravu zákoníku práce a zákona č. 187/20006 Sb., o nemocenském pojištění. Byl předán MPSV podnět ke srovnání značné nerovnosti při krácení dávek nemocenského pojištění v karenční době prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti při rovnoměrně a nerovnoměrně rozvržené pracovní době ve zdravotnictví. Pro operativnost řešení je realizace podnětu sledována v projednávaném návrhu zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability (sněmovní tisk 743). V současné době je navrhovaná změna legislativy projednána ve druhém čtení Parlamentem ČR.
Rozpis služeb
Požadavek na rozpis služeb s dlouhodobým plánováním není nová věc, je to požadavek zákoníku práce již od roku 2006. Je opět na managementu zdravotnických zařízení, jak se s tímto požadavkem vypořádají společně s odborovou organizací. Ve věci postupu elektronizace při stanovení nerovnoměrného rozvržení pracovní doby se nejedná o dopady novely zákoníku práce, ale postupu, který je v souladu s ustanovením § 78-99 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, v souladu s transformací směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech úpravy pracovní doby.
Postupné zavedení elektronizace v řídících procesech a v systému rozpisu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby do směn podle jednotlivých zaměstnanců na konkrétním pracovišti pouze zpřesňuje zákonem již v minulosti stanovené postupy a zásady. I v budoucnosti se takovýmto zpřesněním nevyhneme a výpočetní technika nejen usnadňuje a zpřehledňuje postupy, ale odstraňuje chybné postupy mnohdy spojené s negativním přístupem k řešení.
Registrace všeobecných sester
Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ukládá povinnost celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu je nutné získat osvědčení, tzv. „registraci“. Tento systém zabezpečuje nejen plnění zákonné povinnosti celoživotního vzdělávání, ale jedná se o mechanismus zajištění kvality a bezpečí pacienta z hlediska garance státu, který zajistí péči kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky jak ve státní, tak i nestátní sféře.
Zákon umožňuje vykonání zkoušky k ověření způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu v případě, že žadatel o vydání osvědčení nesplní některou z uvedených podmínek (40 kreditů nebo výkon zdravotnického povolání). Zkouška se skládá z teoretické a praktické části. Podrobnější informace o této zkoušce jsou k dispozici na webových stránkách ministerstva, webových stránkách Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů nebo na odboru vzdělávání a vědy ministerstva.
Vzhledem k tomu, že povinnost celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, nejen všeobecných sester, je spojená s nemalými finančními nároky, podalo Ministerstvo zdravotnictví ČR podnět na Ministerstvo financí ČR ke snížení poplatku za vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu z 500 Kč na 100 Kč. Uvedený správní poplatek v částce 500 Kč je stanoven v ustanovení Přílohy Sazebník, část I, položka 7 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo financí nemá proti tomuto opatření námitek a nyní probíhá změna zákona legislativním procesem. Ministerstvo bude odbornou veřejnost informovat, jakmile bude tato změna platná.
Celoživotní vzdělávání a kredity
Na základě podnětů z terénu byla aktualizována vyhláška č. 423/2004 Sb. vyhláškou č. 321/2008 Sb., kterou se stanoví kreditní systém. Snahou bylo zohlednit připomínky z praxe, navýšit počty kreditů za vzdělávací akce a doplnit některé nové možnosti vzdělávání, například e-learningové kurzy, postery. Vyhláška byla intenzivně projednávána se všemi profesními organizacemi a odbornými společnostmi. V současné době ministerstvo opět přehodnotilo systém celoživotního vzdělávání a vyhlášku o kreditech budeme novelizovat. Novelizace zruší omezení počtu kreditů za registrační období, které je možné získat formou e-learningového kurzu nebo semináře pořádaného zdravotnickým zařízením (ve stávající vyhlášce je možné získat pouze 14 kreditů formou e-learningu a 10 kreditů za semináře). Tato změna umožní zdravotnickým zařízením flexibilně organizovat vzdělávání podle potřeby svých zaměstnanců.
Další úpravy se týkají:
* odstranění ustanovení bodu 3 v § 2 písm. b) kreditní vyhlášky, které bylo nad rámec zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění, to je udělování souhlasu ministerstva fyzickým nebo právnickým osobám, které připravují inovační kurzy, * odstranění povinnosti zdravotnických zařízení mít vypracovaný plán celoživotního vzdělávání zaměstnanců, pokud pořádají semináře pro zaměstnance,* u mezinárodního kongresu odstranění podmínky garantování této akce mezinárodní organizací, * u pedagogické činnosti doplnění možnosti ohodnotit kredity přednesené sdělení (varianta za vyučovací hodinu nebo za přednesené sdělení). Ministerstvo bude odbornou veřejnost informovat, jakmile bude tato změna platná.
Pro zlepšení přístupu zdravotnických pracovníků k celoživotnímu vzdělávání připravilo ministerstvo projekt pro využití fondů ESF z výzvy MPSV, do kterého se budou moci zdravotnická zařízení přihlásit. Jednou z příležitostí k využití finančních prostředků na vzdělávání bylo vypsání dotačního programu „Rezidenční místa“ ministerstvem zdravotnictví. V tomto programu si zdravotnická zařízení měla možnost požádat o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ke spolufinancování specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků formou rezidenčních míst. Jen pro nelékařské zdravotnické pracovníky byla uvolněna částka 169 milionů korun. Ze strany zdravotnických zařízení bylo podáno pouze 118 žádostí pro 702 rezidenčních míst, což představuje čerpání částky přibližně 62 000 000 Kč. Z uvedeného je patrné, že na jednu stranu mají sestry problémy s financováním vzdělávacích aktivit, ale na druhou stranu nejsou všechny nabízené možnosti vyčerpány.
Kompetence všeobecných sester
Kompetence všeobecných sester jsou vymezeny vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V souvislosti s vývojem ošetřovatelské profese se v současné době provádí revize této vyhlášky a jsou zohledňovány některé specializované činnosti, které všeobecná sestra bude moci vykonávat bez odborného dohledu. Tím bude realizováno deklarované navýšení kompetencí. Provázanost navýšení kompetencí ve vyhlášce o činnostech je zajištěna i úpravou katalogu prací, kde bylo zohledněno také dosažené vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání všeobecných sester, na které navazuje v mnoha případech specializační vzdělávání nebo magisterský stupeň vzdělání.
Aby tato norma mohla platit co nejdříve, proběhla velmi intenzivní jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Bylo nutné vypracovat finanční analýzy a ve velmi zkráceném časovém úseku připravit podklady do jednání vlády České republiky. Věříme, že tento počin všeobecné sestry a i porodní asistentky uspokojí. Na navýšení kompetencí navazuje revize Seznamu zdravotních výkonů a definování všeobecné sestry jako nositelky výkonu. V květnu 2009 předkládá Česká asociace všeobecných sester prvních 16 výkonů do Pracovní skupiny pro Seznam zdravotních výkonů, která se předloženým návrhem bude zabývat. Další navrhované výkony budou na programu jednání v průběhu druhé poloviny roku.
Nízká společenská prestiž
Ministerstvo vnímá dlouhodobý nedostatek všeobecných sester jako důsledek nedostatečné prestiže zdravotnického povolání způsobené především psychickou a fyzickou náročností povolání, vysokou mírou odpovědnosti a povinností se celoživotně vzdělávat. Neatraktivita je také způsobena směnným provozem. To jsou však faktory, které nelze od tohoto povolání oddělit, a jedním z řešení je navrhované zvýšení finančního ohodnocení. Zčásti je společnost ovlivňována i populárními seriály, kde sestry nevystupují jako odbornice a skutečné profesní partnerky lékařů. Proto je třeba, aby se sestry samy podílely na změně společenského mínění. Každá všeobecná sestra může přispět ke zvýšení společenské prestiže vlastního povolání osobním příkladem a prezentováním odborné erudice, bez které se léčebný a ošetřovatelský proces neobejde.
Ministerstvo také spolupracuje s Českou asociací sester na přípravě akcí, které přispívají k pozitivní medializaci profese všeobecné sestry ve společnosti. Podporujeme například oslavy Mezinárodního dne sester, SestraFest, soutěž Sestra roku. Ministerstvo se domnívá, že je potřeba sledovat a více využívat výsledky spokojenosti pacientů a také výsledky spokojenosti zdravotnických pracovníků. Managementy zdravotnických zařízení by měly analyzovat příčiny nespokojenosti zaměstnanců a včas reagovat na signály syndromu vyhoření nebo více prezentovat dobré výsledky všeobecných sester svého zdravotnického zařízení.
Vážení, ministerstvo přijalo vaši petici v době, kdy byly již nastartovány kroky pro stabilizaci všeobecných sester. Je nepopiratelný fakt, že petice více než devíti tisíc všeobecných sester tyto kroky urychlila a nastartovala i některé nové. Ve velmi krátkém časovém úseku se podařilo uskutečnit opatření, která za jiných okolností probíhají dlouhodobě. Ministerstvo si je vědomo faktu, že je potřeba urychleně stabilizovat všechny sestry, které ještě vydržely pracovat pod tlakem, s přesčasy a ve stresu. Nadcházející období by mělo být příznivé pro získání nových absolventů škol, ale je potřeba si uvědomit, že příjemné přátelské pracovní prostředí vytváříte právě vy. Pevně věříme, že tuto příležitost nepromarníte a podaří se doplnit volná místa tam, kde je vás nedostatek.
O autorovi: MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně pro zdravotní péči, MZ ČR