ÚVN funguje 75 let a patří k nejprestižnějším nemocnicím v ČR

31. 7. 2013 8:02
přidejte názor
Autor: Redakce
Mezi nejprestižnější zdravotnická zařízení v ČR patří Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN), která zahájila činnost před 75 lety 1. srpna jako Masarykova vojenská nemocnice. Dlouhá léta byla léčebným zařízením armády, než se v roce 1994 otevřela i nevojenské veřejnosti. V roce 2004 získala tato nemocnice, která je i výukovým zařízením lékařské fakulty UK, jako první nemocnice ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci komise JCI se sídlem v Chicagu.


ÚVN, jejímž zřizovatelem je ministerstvo obrany, poskytuje široké spektrum zdravotnických služeb s výjimkou pediatrie, porodnictví, kardiochirurgie a léčby infekčních chorob a popálenin. Její součástí je osm klinik a 21 odborných oddělení. Disponuje 469 standardními lůžky plus lůžky následné péče a domova péče o válečné veterány (celkem má 666 lůžek). Má téměř 1900 zaměstnanců, z toho asi 360 lékařů. Někteří z nich se účastnili misí v Kosovu, Iráku či Afghánistánu.

Z oddělení ÚVN zaujímá přední místo v rámci celé ČR její cévní neurochirurgie a intervenční neuroradiologie. Již v roce 1959 tam byla otevřena první neurochirurgická klinika v Československu, u jejíhož zrodu stál tehdy generálmajor profesor Zdeněk Kunc. Tento neurochirurg světového formátu a otec české neurochirurgie byl též autorem první československé učebnice neurochirurgie (1968) a stal se předobrazem protagonisty románu Valji Stýblové Skalpel, prosím (a stejnojmenného filmu).

K prestižním oddělením v rámci ČR patří například i urgentní kardiologie, gastroenterologie či oční klinika, jejíž součástí je od září 2004 refrakční a laserové centrum zabývající se korekcí brýlových očních vad. ÚVN také disponuje nejmodernějšími přístroji, například od roku 2005 pomáhá operatérům urologie, gynekologie a chirurgie robotický operační systém da Vinci. V roce 2008 byl na radiologickém oddělení ÚVN instalován počítačový tomograf AQUILION ONE, tehdy jako desátý na světě.

Kořeny ÚVN sahají k samému zrodu Československé republiky. Již v roce 1925 byl přijat zákon o vzniku nové nemocnice v Praze pro vojenské účely. Kvůli úsporným opatřením a hospodářské krizi však stavba, budovaná podle projektu architekta Bedřicha Adámka, začala až v březnu 1936. Činnost zahájila 1. srpna 1938 a první pacienti nastoupili o měsíc později. Za druhé světové válce objekt využívala jako záložní lazaret okupační německá armáda.

Dnešní název Ústřední vojenská nemocnice nese od roku 1950. V roce 1994 se z ní stala příspěvková organizace a otevřela se i civilnímu obyvatelstvu. Loni hospitalizovala 24.293 lidí (zhruba o 700 více než v roce předchozím) a měla téměř 919.000 ambulantních pacientů.

ÚVN nabízí také personálu, pacientům i rodinným příslušníkům duchovní službu, která zahrnuje i diskrétní rozhovory a náboženské obřady. Kaplan ÚVN zprostředkuje kontakt na duchovní všech církví a náboženství. Každé pondělí se od 15 hodin koná v kapli ÚVN mše svatá celebrovaná římskokatolickým knězem z břevnovského kláštera.

Od roku 2002 rozvíjí ÚVN spolupráci s dobrovolníky, kteří nesuplují práci zdravotnického personálu, ale přispívají ke zkvalitnění pobytu pacientů v nemocnici. S pacienty si povídají, čtou jim, doprovázejí je na procházku či vyšetření a připravují pro ně krátká kulturní vystoupení. Dobrovolníci nyní pomáhají na oddělení sociální péče, následné péče a LDN a v domě pro válečné veterány.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?