V romantických snech mnohých lékařských kolegů dřímá ideál zdravotnictví apolitického jako pulz či peristaltika. Byť zprávy o veřejném dění obé nezřídka ovlivní. V zájmu míru a bratrství tedy zcela vynechám komentování politiky jako správu věcí veřejných a budu se ve sdělení věnovat pouze vlastní empirické diagnostice jako věci soukromé, až dutinově intimní.
Mé nynější pracoviště, Senát PČR k tomu hezky pomáhá, protože se oborově podobá spíše hloubavé neurologii než akční chirurgii. Možnosti diagnostiky v něm každopádně významně převládají nad možnostmi účinné terapie.
Leccos ve zdravotnictví bude teď obraceno vzhůru nohama, zvláště hodnotově. To je při pohledu na vačnaté protinožce koaly a koalice přirozené. Oni tvorové to vnímají zase naopak, pokud své nekoalí a nekoaliční protinožce vůbec vnímají, zmámeni vonnými silicemi listí spásaného vysoko v korunách svých eukalyptů.
Jak vnímají vítězství strategického ducha nad provozním rozumem vítězní poslanci-lékaři, nevím. Asi vítězně. Ostatním vítězným poslancům, kteří jsou méně znalí boje s patologickými stavy, bych zopakoval lapidární projev kdysi křižovaného: „Odpusť jim, Bože, neboť nevědí, co činí!“ Tak tedy do vlasti bez slasti vstupuje první třetina reformy, jak stav hokejově označil pan ministr v naději na pokračování utkání za podpory sponzorů a mediálních roztleskávačů.
Co vůbec komu vadí, když reformní zákonodárství má přece zlepšovat péči a přinášet radost z pokroku? Vadí už samotný fakt, že už nelze užít pojmu zákonodárství, neboť dary mají být dávány z lásky a přátelství k bližním, k jejich užitku či radosti. Darovat třeba zmetek nebo darebnost je nehezké. Zákonodárství je tedy pouze menší, užitečnější, milejší a vzácnější podmnožinou zákonotvorby, v níž se teď více dařilo i věcem méně užitečným, nemilým a nevzácným.
Někteří z těch, kteří zákony panu ministrovi připravovali nebo bohatě pozměňovali, včetně pana ministra samotného, který si kuriózně a komplexně pozměňoval i vlastní návrhy, nemají věru bytostně doktory a zdravotníky rádi. Asi jim doktoři něco provedli. Možná je už v dětství píchli injekční jehlou do zadečku, možná ta „bílá mafie“ agilní hegemony našeho dění dráždí odlišnými hodnotami nebo nadměrným vzděláním.
Možná nesvolností a nevolností nad nabízeným nevolnictvím. Nespíše však také neochotou lépe kooperovat při rozptylu veřejné zdravotní daně. Jak kdo, jak koho, jak čím. Čínští zdravotní poradci, kteří se u nás také asi jednou ke slovu dostanou, nepochybně v proběhlém procesu v duchu tradiční čínské medicíny rozpoznají převahu negativní energie.
Určitě nelze kritizovat, že zdravotní zákony byly proraženy demokratickou silou 118 kp. Kp zde neznamená jako ve fyzice kilopond, ale zkratku pro koaličního poslance, kterou zavádím, abychom si v jednotkách a veličinách definičně rozuměli. Obecnými rysy nových zákonů jsou však pohříchu nesolidnost, nedůvěryhodnost, nekonzumovatelnost a zneužitelnost. Což vede ke smutku. Nesolidnost v přípravě, nedůvěryhodnost v argumentaci, zjevná nekonzumovatelnost některých částí zákonů v praxi a zneužitelnost částí jiných, jak ostatně zamýšleno i nezamýšleno.
Bylo nesolidní, když připomínky a náměty k zákonům od kvalifikovaných institucí, organizací a občanských sdružení zůstaly nevyslyšeny a do zákona se naopak dostaly desítky přání či názorů jednotlivců, byť poslanců, leč občas i nezbedných. Je to frustrující a odvádí to od víry mnohé věřící, věřící v demokracii, byť je prý takový postup na hraně ústavnosti a ještě zákonný.
Je samozřejmě také nesolidní dramaticky licitovat se zdravotníky
o zvyšování jejich mezd ve stovkách či tisícovkách a ordinovat jim za úřední prohřešky zákonem drakonické pokuty ve statisících, v jiných oblastech veřejných a státních služeb nevídané. A přitom opět připouštěn k páření řetězce s vlastními ikonami ekonopravidel.
Je nedůvěryhodné, když pan ministr říká, že přeregistrace budou jen formálním aktem bez nejistot a nezbedností, že nadstandard bude splněným přáním chorého ve výsledku shodným se standardem, že statisícové pokuty za administrativní pochybení se nebudou aplikovat. Že zákon bude v podstatě nezákonem, který se nemusí brát ve všem až tak vážně, protože „se teprve uvidí“. Nedůvěryhodným je nejen onen příslib interpretačních laskavostí zákona, ale i zástupce státu, který zákon vykládá, jak sám zrovna uzná.
Nekonzumovatelné bude v běžné praxi bludné pojímání nadstandardů. Nekoherentními výkřiky do televizních zpráv o lehčené sádrové fixaci, přes operační roboty až k operacím žádanými nejlepšími lékaři, kteří na přání solventních pacientů transformují úplatky v poplatky věnované nadstandardním pacientem nadstandardní lékařské osobnosti, potažmo i nemocnici a státu, nás tento projekt kocourkovsky odklání od reálné matky medicíny do říše čarodějných tužeb, kde lze získávat někde od někoho na úkor někoho a za cokoli něco legálně posvěceného navíc.
Darebné vlepence z pera a kalamáře nezbedného bakaláře do třeba i seriózně míněných zákonů budou nepochybně zneužitelné. Ať už půjde o ony přeregistrace, zahánění lékařské komory od posuzované zdravotní dokumentace nebo o petrifikaci pobytu členů ve správních a dozorčích radách.
Negativizátoři vývoje rádi nabádají reptající k pozitivnímu myšlení, aby nebyla ohrožována vlast ani životy. Vezměme to tedy tak, že pan ministr nám kooperativní silou 118 kp aspoň zajistil další bdělou aktivitu a zaměstnanost. Čeká nás nepochybně mnoho práce nad reformami jeho reforem a novelami jeho novel, až se přestaneme vyvádět aprílem. Než se jednoho jara vyvedeme z Egypta úmornou cestou přes Sinaj, vlastní hloupostí zatím klikatě prodlužovanou. Asi až příští generace spatří vytoužený Kanaán, zaslíbenou zemi nemajetným přívětivější. Zatím si v ještě zašmodrchanějším zdravotnictví užijme taoistického ponaučení a vzkazu médiím, který říká: „Jen proto, že bloudíme, je
o čem mluvit.“
Aktualizoval bych tuto formulaci tak, že ještě dlouho „bude o čem mluvit“, neboť neřešeného přibývá, a teď už i vinou nových zákonů. Právě v nich ono nesolidní nesolidním, nedůvěryhodné nedůvěryhodným, nekonzumovatelné nekonzumovatelným a zneužitelné zneužitelným zůstane. Litera scripta manet.
„Užívejme si“ tedy i z vůle voličů zbytností a zbytečností nadstandardů, přeregistrací již registrovaných, sankcí málo vinným od vinnějších i ochrany více vinných nevinnými až do dalších novelizací novel zákonů. Než se pak jednou v zájmu zdravějšího zdravotnictví začneme věnovat onomu nezbytnému, solidnímu, důvěryhodnému a konzumovatelnému. Medik i volič se vychovávají nejen přednášenou teorií, ale především absolvovanou praxí.
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.