Vídeň -
„Od roku 1997 se podíl mužů a žen, kteří kouří, zvýšil o deset procent. Je to nyní už 48,1 procenta mužů a 46,5 procent žen,“ řekl Burghuber rakouskému deníku Kurier.
Květnové statistiky EU uváděly u Rakouska podíl kuřáků 37 procent, i tak by ale alpská republika patřila v EU spolu s Řeckem mezi státy s největším rozšířením tohoto zlozvyku.
V příštích letech a desetiletích to podle Burghubera povede ke zvýšení počtu nemocných. „V Rakousku existují jasné signály, že plicních chorob přibývá. Zatímco onemocnění krevního oběhu ubývá od 50. let, plicních chorob přibývá od roku 1986,“ konstatoval lékař.
V příštích 15 letech v Rakousku přibude počet případů astmatu, chronických onemocnění plic a rakoviny plic podle Burghuberova odhadu o 15 procent, nemocí krevního oběhu o deset a nemocí trávicí soustavy o 20 procent. Už 10,7 procenta rakouského obyvatelstva údajně trpí chronickým zánětem průdušek, přijde se na něj ale pouze u 5,6 procenta případů.
Rakousko patří mezi země s nejmírnějšími opatřeními vůči kuřákům v restauracích. Jediným účinným způsobem, jak se vyhnout zhoršování zdravotní situace, jsou přitom podle expertů restriktivní opatření vůči kuřákům.
„Jedna studie ukázala, že programy na odvykání kouření se účinně promítají do úmrtnosti, třebaže jen 20 procent kuřáků s tím skutečně přestane,“ říká Burghuber.
Nejdůležitější je podle odborníků odvést od návyku kouření mladou generaci. Polovina lidí, kteří začnou kouřit před dosažením 20 let, se svého zlozvyku už nikdy nezbaví.
Ve Vídni mezitím jedna protikuřácká iniciativa sbírá podpisy na všeobecný zákaz kouření ve veřejných budovách, na pracovišti a v restauracích. Tažení proti tabáku je celosvětovým trendem, některé státy omezují reklamu, zdražují cigarety a zakazují kouření na veřejně přístupných místech.
O zákazu kouření například v restauracích několikrát neúspěšně jednali i čeští poslanci. Kouřit se ale v Česku nesmí například na zastávkách veřejné dopravy, zatímco ve Vídni mají kuřáci se zapálenou cigaretou povolený přístup i do stanic metra. V Rakousku je také ze všech zemí EU nejmenší podpora veřejnosti zákazu kouření na uzavřených místech.
Zatímco v roce 2002 kouřilo v Evropské unii podle jejích statistik 33 procent jejích občanů, loni už to bylo „jen“ 27 procent.
ČTK