Zákon, který by argentinským ženám umožnil podstoupit interrupci na vlastní žádost až do 14. týdne těhotenství, schválili v červnu těsnou většinou poslanci. V Senátu ale podle argentinského deníku Clarín právní úprava zřejmě neprojde, protože se pro ni chystá hlasovat jen 31 ze 72 senátorů; 37 ostatních už uvedlo, že bude proti.
Čeká se nicméně dlouhá debata až do pozdních večerních hodin místního času (po půlnoci SELČ) a příznivcům normy nejspíš nepomůže ani pozměňující návrh - zkrátit lhůtu pro interrupci na 12 týdnů. Pokud by úprava prošla, musel by se návrh vrátit do dolní komory. Bude-li zákon zamítnut, dostane se podle deníku Clarín téma na pořad jednání nejdříve po parlamentních a prezidentských volbách, které se konají příští rok v říjnu.
Na podporu zákona se mají konat dnes demonstrace před argentinskými velvyslanectvími například v Barceloně, Berlíně, Londýně, Madridu, New Yorku či Santiagu de Chile. V úterý večer se konal v Buenos Aires pietní průvod k parlamentu kvůli úmrtí dvaadvacetileté Liliany Herrerové, matky dvou dětí, která zemřela v sobotu na infekci po tajné interrupci. Podle posledních statistik zemřelo takto v roce 2016 v Argentině 43 žen. Hospitalizováno je každý rok v zemi kvůli tajnému potratu na 50.000 žen.
Debata o legalizaci interrupcí v této konzervativní zemi, z níž pochází i současný papež František, je už řadu měsíců bouřlivá a provází ji demonstrace obou táborů. Desetitisíce příznivců se sešly v červnu před hlasováním poslanců o nové normě, do ulic tehdy vyšli i odpůrci. Desetitisíce lidí přišly v sobotu na manifestaci odpůrců potratů, kterou svolala místní biskupská konference.
Umělé přerušení těhotenství je nyní v Argentině, podobně jako ve velké části Latinské Ameriky, povoleno jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky. Za porušení zákona, který je z roku 1921, hrozí v Argentině tresty vězení od jednoho roku do čtyř let.
Od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 hlasovali o podobném návrhu poslanci osmkrát a schválili ho až letos v červnu. Přitom za předchozí prezidentky Cristiny Fernándezové se Argentina stala první zemí Latinské Ameriky, která v roce 2010 schválila sňatky homosexuálů. Současný prezident Mauricio Macri byl dříve proti, podle místních médií ale podlehl společenskému tlaku a nyní zákon podporuje.
Velká část zemí Latinské Ameriky povoluje interrupce jen ve výjimečných případech, v některých státech regionu platí absolutní zákaz potratů i v případě ohrožení života ženy či po znásilnění. Teprve loni byl absolutní zákaz interrupcí zrušen v Chile. Právo rozhodnout se o pokračování těhotenství mají podle zákona ženy v zemích Latinské Ameriky jen na Kubě, v Guyaně a v Uruguayi.
V Česku je interrupce legální do 12. týdne těhotenství; pokud je ohrožen život ženy nebo zdraví či zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu, lze těhotenství uměle přerušit bez časového omezení.