Brusel -
O eutanazii požádali lidé postižení vážnými a nevyléčitelnými chorobami, především rakovinami. Nejvíce se to týkalo pacientů ve věku 60 až 79 let, více mužů než žen. Jen dvě procenta eutanazií byly provedeny na základě předběžných prohlášení, která umožní lékařům ji provést u nemocných i poté, co přestali dobře vnímat okolí.
Eutanazie lze v Belgii provést při splnění řady podmínek, především jde o to, že pacient je v konečné fázi života a že o ukončení života sebevraždou za lékařské asistence požádá písemně při plném vědomí a v přítomnosti zástupců rodiny a úřadů. Právo pacientů na zvolení bezbolestné a důstojné smrti v nějaké formě legalizovaly v Evropě například také Švýcarsko a Nizozemsko.
V Česku je eutanazie zakázaná. V srpnu se však objevila polemika o výkladu vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která počítá s nutným souhlasem pacienta s jeho léčbou, což se dá podle některých odborníků prý chápat jako státem uznaná „nepřímá“ eutanazie. Ministerstvo zdravotnictví tento výklad odmítlo, ale pochyby zůstaly. Praxe by podle tehdejšího tvrzení deníku Blesk mohla vypadat tak, že člověk s nevyléčitelnou chorobou a bolestmi nebude chtít prodlužovat své trápení a za plného vědomí nedá lékaři souhlas s ošetřením. „Pokud pacient s léčbou nebude souhlasit, je to, jako když si podepíše rozsudek smrti,“ citoval list lékařku Janu Neubergerovou. Výjimky, kdy lékař smí v Česku bez souhlasu zasáhnout a léčit, jsou jen dvě - akutní stav pacienta při bezvědomí a stav, kdy lékař bude mít důvod předpokládat, že pacient, který souhlas k léčbě neposkytl, nebyl zcela duševně zdráv.
Podle průzkumu, který v květnu zveřejnila agentura SC&C, legalizaci eutanazie podporuje polovina českých občanů. Opačný názor vyjádřilo 30 procent lidí, zbylá pětina pak na danou problematiku nemá názor.
ČTK