Zdroje z prokuratury stanici BBC sdělily, že zaměstnanci koronerova úřadu nehledali dostatečně aktivně příbuzné mrtvých, i když měli k dispozici identifikační údaje.
Ještě donedávna bylo možné pohřbít jako neznámého bezdomovce člověka, který zemřel na ulici nebo ve státní nemocnici, jestliže se o něj rodina nepřihlásila do 72 hodin. Rakve s těmito neidentifikovanými mrtvými byly uloženy do masových hrobů na hřbitově Perus v Sao Paulu s pouze číselným označením.
Za posledních 15 let byly prý ze státní pitevny přeneseny do hromadných hrobů ostatky zhruba 3000 osob, a to i těch, které u sebe měly dokumenty. Prokuratura získala výpovědi dvou svědků, kteří tvrdí, že orgány některých takto zemřelých byly prodány k lékařskému výzkumu.
Pitevnu úřadu koronera vedou profesoři patologie z lékařské fakulty univerzity v Sao Paulu, která patří k nejprestižnějším v Brazílii. Nynější ředitel Luiz Fernando Ferraz da Silva BBC řekl, že na jeho pracovišti se dodržuje zákon a že „většinou jsou těla pohřbena nedotčena“. „Orgány jsou použity ve specifických situacích, ale vždy jedině za účelem výzkumu,“ řekl. Jeho služba není ze zákona povinna pátrat po příbuzných zemřelých.
Taxikářka Maria Cecilia podle BBC tvrdí, že její otec skončil v hromadném hrobě. Byl pohřešovaný a zemřel po devíti dnech v nemocnici. Když se dcera obrátila na policii, řekli jí, že tělo zůstalo 72 hodin na pitevně, a protože se nikdo nepřihlásil, bylo pohřbeno. „Otec měl u sebe doklady, ale koroner se nesnažil mě kontaktovat. Existuje dokonce policejní zpráva o jeho smrti,“ řekla. Snažila se získat povolení k exhumaci, aby mohla otce pohřbít v rodinném hrobě. Hrobník jí prý ale řekl, že „to nestojí za to“, protože otec byl pohřben bez orgánů a zcela nepodobný sám sobě.
Prokurátorka Eliana Vendraminiová tvrdí, že existují případy, kdy mrtví měli u sebe šest telefonních čísel, a přesto se nikdo nesnažil jejich rodiny kontaktovat.
Ferraz da Silva řekl, že když se v květnu objevil v tisku kritický článek, zpřísnila pitevna identifikační proceduru. Fotografuje tváře mrtvých a shromažďuje identifikační údaje, například znaménka nebo otisky prstů. Takto získané informace pak posílá policii. „Těla se pohřbívají až deset dní po odevzdání těchto informací,“ řekl.