Jedna z nejnovějších metod léčby pacientů po infarktu myokardu byla ve svatoanenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici Brno zavedena před rokem.
Nemocní před zavedením kmenových buněk prodělali i angioplastiku ( rozšíření srdeční tepny pomocí stentu). „Musíme zjistit, zda úspěšná léčba je dána stentem, kmenovými buňkami či obojím,“ říká.
K tomu je třeba více času i více pacientů.
Výhodou kmenových buněk je schopnost získat podobu tkáně, do níž jsou zavedeny.
Dokáží například zhojit tkáň poškozenou při infarktu myokardu. Lékařský zákrok je pro pacienta šetrný. Z pánevních kostí lékaři několika vpichy získají kostní dřeň.
Buňky pak vpraví do srdeční tepny. Transplantace trvá asi 40 minut a pacient je při vědomí.
K léčbě kmenovými buňkami jsou podle lékaře vhodní lidé mladší 70 let, kteří prodělali první infarkt a mají nezvratně poškozený srdeční sval.
Podle kardiologa Ladislava Grocha jsou implantace kmenových buněk i používání stentů revoluci v léčbě srdečních chorob.
„Daří se nám zachránit život asi 97 procentům lidí, které sanitka přiveze s akutním infarktem,“ říká.
Horší je situace, kdy lidé infarkt zanedbají a lékaře vyhledají pozdě. Pro infarkt je typická svírává bolest na hrudníku, těžké dýchání, pocení, výkyvy tepu.
Hned je třeba volat záchrannou službu. Velmi účinné je požití obyčejného aspirinu.
Hospodářské noviny