Přibývá také pacientů s chřipkou, kteří mají závažné komplikace. ČTK to řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Mezi jednotlivými kraji nejsou v nemocnosti významnější rozdíly. Kromě Prahy je v ČR celoplošná chřipková epidemie,“ uvedl Kynčl. Podle něj je situace ale přece jen o něco horší v krajích Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském.
Podle informací ČTK vedení některých nemocnic v zemi už kvůli hrozící nákaze zakázalo návštěvy pacientů. Zavřely se také některé školy.
Na 100.000 obyvatel připadá 1906 nemocných s akutními respiračními onemocněními včetně chřipky. Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000, dnes se epidemický práh pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí. K přehodnocení kritéria podle Kynčla přispělo zavedení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře i to, že se za první tři dny nemoci neplatí nemocenská. Mnozí nakažení tak k doktorovi vůbec nechodí, takže ve skutečnosti může být počet nemocných mnohem vyšší.
Chřipku má v Česku 310 pacientů na 100.000 obyvatel. Za poslední týden je to nárůst o 60 procent. U nemocných převažuje takzvaná prasečí chřipka, tedy vir A(H1N1). Podle Kynčla přibývá výrazně lidí s těžším průběhem nemoci. Epidemiolog podotkl, že to nejsou jen osoby s rizikovými faktory, jako je třeba oslabená imunita či nemoci srdce a cév. Třetina pacientů s vážnými komplikacemi byla jinak zdravá, upřesnil odborník.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že k 3. únoru lékaři evidovali 38 závažných případů takzvané prasečí chřipky. Stav pacientů vyžadoval intenzivní léčbu. Pět lidí zemřelo.
V Evropě se chřipka přesouvá postupně ze západu na východ. Nejzápadnější část kontinentu - tedy Británie či Španělsko - by podle Kynčla mohla mít „to nejhorší“ už za sebou. Naopak v sousedních zemích je situace podobná jako v Česku a začínají bojovat s epidemií.