Chřipka není jen běžné onemocnění provázené zvýšenou teplotou či kašlem. Lékaři stále varují, že ji nelze podceňovat. Každým rokem se jí nakazí deset procent lidí na celém světě.
Dojde-li k pandemii, pak počet nemocných dosahuje čtyřicet až padesát procent. Každoročně také mnoho lidí nemoci podlehne.
K samotné chřipce se totiž mohou přidat komplikace způsobené dalšími viry. Jde například o zánět plic, který končí úmrtím přibližně v polovině případů, dále se může objevit zánět svalové tkáně, zánět srdce, postižení centrálního nervového systému a další.
Bakteriální komplikace chřipky způsobují zánět dutin, zhoršení chronického zánětu průdušek a jiné potíže. Zatímco mladí se s chřipkou vyrovnávají o něco lépe, komplikace hrozí nejčastěji lidem vyššího věku a chronicky nemocným například s ledvinami, srdcem, plícemi.
Desítky úmrtí ročně
„V Česku proběhla v loni epidemie střední intenzity, během sedmi týdnů onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest 1 886 000 lidí. Každým rokem pak dochází k několika desítkám úmrtí. Většinou se jedná o pacienty vyšších věkových skupin. Nicméně je důležité si uvědomit, že i u mladých lidí může chřipka vyvolat vážné komplikace,“ vysvětluje Martina Havlíčková, vedoucí národní referenční laboratoře pro chřipku.
Přesto se v Česku nechává očkovat malý počet lidí. „Světová zdravotnická organizace stále doporučuje očkování všem lidem. Zdaleka se nejedná jen o osoby nad 65 let a se zdravotním rizikem, u nichž může chřipka způsobit nejrůznější závažné komplikace, ale o všechny, kteří aktivně pečují o své zdraví,“ říká Běla Tůmová z Hygienické stanice hlavního města Prahy a členka Evropské vědecké společnosti pro chřipku (ESWI).
„V souvislosti s letošní epidemií SARS Světová zdravotnická organizace doporučuje očkování zvláště naléhavě, aby se včas rozpoznala tato nová infekce,“ poznamenává Tůmová.
Pokud se tedy u nemocného objeví potíže, které by mohly znamenat jak onemocnění SARS, tak i chřipku, bude se moci u očkovaných lidí volit jasnější postup léčby.
Očkují se i zdravotníci
V České republice není očkování proti chřipce až na výjimky povinné, ale některým skupinám obyvatel se hradí. „Stát každoročně nakupuje několik set tisíc dávek očkovací látky. Používají se pro mimořádné očkování u lidí trpících nemocemi srdce a cév, při potížích s oběhovou soustavou, u diabetiků, u nespecifických plicních onemocnění a chronických onemocnění ledvin. Dále se očkují lidé například v domovech důchodců, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v hospicích,“ říká Vladimír Polanecký, hlavní hygienik hlavního města Prahy a dodává:
„V těchto zařízeních se také nově zavedlo očkování zdravotnického personálu, protože právě tito lidé, kteří se nakazí mimo zařízení, jsou nejčastějšími přenašeči onemocnění,“ dodává.
Některé firmy již nabízejí zaměstnancům očkování proti chřipce. Vy-zkoušely si, že je to ekonomičtější. Podle mnohých odborníků nabude očkování proti chřipce na významu, projde-li návrh zákona, který zruší vyplácení nemocenské v prvních třech dnech pracovní neschopnosti.
„Očkovací látku si může každý vyžádat u svého lékaře. Jedna dávka stojí podle typu vakcíny od 150 do 230 korun,“ říká MUDr. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. V ordinacích se ještě připlácí za podání vakcíny.
Na trhu jsou dva typy očkovacích látek - splitové a subjednotkové. Snášenlivost je u obou dobrá. Očkovací látky typu split, kde jsou navíc přítomny i částice viru, zodpovědné za imunitní odpověď, navozují lepší ochranu, a to zejména u starších nebo chronicky nemocných osob.
Očkování probíhá od začátku října do doby, než lékaři rozhodnou o jeho ukončení, tedy při začínající epidemii. Doporučuje se očkovat každý rok, protože se virus chřipky časem mění.
Vakcína se tak vyrábí speciálně pro každou sezónu. Jaké bude mít složení, určuje Světová zdravotnická organizace. Vakcína standardně obsahuje zástupce subtypu A a typu B.
Nebezpečnější je radikální změna viru označovaná jako shift, která mívá na svědomí pandemie. Proti tomuto typu viru nemá většina obyvatel žádné protilátky a ten pak může způsobit vysoké počty úmrtí.
Pro tuto variantu má i Česká republika připraven Národní pandemický plán, který schválily vláda a Rada obrany státu. Velké epidemie vznikají, když dojde k zásadní změně typu viru. K takovým změnám dochází jednou za dvacet až třicet let. Poslední pandemie proběhla v roce 1977.
Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny, 9.10.2003