Když je uznáno jejich vzdělání v jedné zemi EU, mohou pracovat kdekoli v celé Unii. Případný hromadný odchod těch českých lékařů tak ještě prohloubí závislost nemocnic na cizincích.
Pavel: Naši doktoři odejdou a přijdou cizí… Ať jdou! Kam asi utíkají ti němečtí, když je budou nahrazovat ti naši? A co je na tom pozitivního? Bude daleko lepší přístup k pacientům.
Znalý: Potíž je v tom, že žádní nepřijdou. Polní lékaři na pracovním trhu nejsou. A když ano, pohltí je Německo, kde jsou mnohem lepší pracovní podmínky a vyšší platy.
Dr. Stadler: U nás musí lékař mluvit výborně německy, dobře nestačí. Čeští lékaři mluví dnes spíše anglicky, což jest dostatečné maximum na stáž. Dostat se do odborné německé terminologie a umět německy myslet, trvá tak tři roky. A v Německu musí lékař žít na úrovni, musí mít auto. Zubař v malém městě si nemůže dovolit odmítnout pacienta třeba v noci (v ČR je to prý nemyslitelné). Úspěšné budou české lékařky, které se sem budou chtít vdát. Ne vše je ale jako v německém TV seriálu z nemocnice. Pokud nemáte podepsanou platnou smlouvu s německým zaměstnavatelem, nedávejte výpověď. Iluze jsou hezká věc, realita věc druhá. Pokud ta němčina fakt není dobrá, tak buďte připraveni, že o vás možná zájem bude, ale tak na pozici pomocného personálu. A nezapomeňte, je zde třeba platit daně. Bydlení či nemovitosti také nestojí málo. Zvyknout si na život v Německu je běh na dlouhou trať.
Jan: Úplně s vámi souhlasím. Oni doktoři si vše představují jak Hurvínek válku. Podle mě neumějí ani pořádně anglicky. Žiji také venku z Čech, byl jsem tam však nedávno na návštěvě a musel navštívit doktora. Mluvil na mě anglicky, ale vůbec jsem mu nerozuměl. I když česky umím, chtěl jsem si ho takto vyzkoušet, jaké to máme v Česku vyškolené doktory, ale pod úrovní. Nakonec mě ošetřil, ale byl jsem rád, že už jsem k němu nemusel vícekrát. Vydržel jsem to, než jsem dojel zpět domů, odkud pocházím. Tady si doktoři zaslouží aspoň úctu, protože oni vědí, co vlastně dělají. Mohl bych napsat romány o doktorech, kteří mě ošetřovali v době, kdy jsem ještě byl v Česku jako jejich pacient a také občan Československa.