Ekonomicky vyspělé země neustále zvyšují výdaje na zdravotnictví, a to především kvůli zdražování farmaceutických výrobků a šíření moderních léčebných přístupů.
Podle posledních dostupných údajů, které tento týden zveřejnila v Paříži Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v roce 2001 země OECD vydaly na zdravotnictví v průměru 8,4 procenta hrubého domácího produktu. To je o 0,3 procenta více než v roce předchozím.
Výdaje Česka na zdraví obyvatel jsou stále pod průměrem OECD, když předloni dosáhly 7,3 procenta HDP. Jsou nicméně vyšší než v ostatních středoevropských zemích vstupujících do EU.
Výdaje Maďarska na zdravotnictví předloni dosahovaly 6,8 procenta HDP, Polska 6,3 a Slovenska 5,7 procenta HDP.
Na pacienta 1105 dolarů
Nejvíce peněz na zdravotnictví věnují Spojené státy. Předloni zde výdaje na zdraví obyvatel stouply o 0,8 procenta a dosáhly rekordních 13,9 procenta HDP. V přepočtu se tak na zdraví jednoho obyvatele USA předloni věnovalo téměř 4900 dolarů, zatímco v Česku to bylo 1105 dolarů.
Zatímco výdaje za léky ve všech zemích OECD neustále stoupají, zkracuje se doba pobytu v nemocnicích. |
Mezi evropskými zeměmi vykázalo nejvyšší výdaje na zdravotnictví Švýcarsko s 10,9 procenta HDP, tedy 3160 dolarů na jednoho obyvatele. Zatímco výdaje za léky ve všech zemích OECD neustále stoupají, zkracuje se doba pobytu v nemocnicích.
Důvodem jsou především rozmach méně invazivních chirurgických přístupů a úsilí o snížení výdajů léčebných zařízení. Jestliže v roce 1990 kvůli akutním příhodám pobývali pacienti v nemocnici v průměru téměř devět dní, nyní je to sedm.
V českých a slovenských nemocnicích však pacienti po akutním ošetření leží v průměru déle, a to zhruba 8,5 dne. Nejvíce obézních je stále v USA, rozdíl mezi jednotlivými zeměmi se ale postupně snižuje.
Třicetistupňovou hranici indexu BMI (body mass index), která je měřítkem obezity, v USA už v roce 1999 překonalo 31 procent obyvatel, v sousedním Mexiku o rok později 24,2 procenta a v Británii předloni 20,8 procenta obyvatel.
V Česku činil loni podíl obézních 14,8 procenta populace. Nejméně obézních je v Japonsku a Koreji, a to pouhá tři procenta obyvatel.
Nejvíce kuřáků vykázalo podle OECD Řecko, kde se v roce 2000 k dennímu kouření přiznalo 35 procent obyvatel. Českó je s 23,5 procenta kuřáků ve spodní polovině tabulky. Nejméně kuřáků je ve Švédsku a v USA, a to 19 procent obyvatel.
Právo, 25.6.2003