Nikotinu tu totiž holduje přibližně třetina ze 4,4 milionu obyvatel, píše agentura Reuters.
Pokuty od 1000 kun (asi 3600 korun) pro kuřáky do 15.000 kun (asi 547.000 korun) pro majitele areálů přimhuřující nad zákazem oko, nepochybně zajistí dodržování zákona - tedy alespoň zpočátku.
„Nastal den D a klub zeje prázdnotou. Všichni tady kouřili,“ postěžoval si Davor Grubić, majitel malé kavárny nedaleko populárního divadla Komedija v centru chorvatské metropole Záhřebu. „Měli by dát restauracím a barům možnost rozhodnout se, jestli chtějí hostit kuřáky nebo nekuřáky. Tohle nebude fungovat,“ myslí si.
Restauranty v centru Záhřebu, obvykle kypící čilým ruchem, byly opuštěné. Kuřáci postávali venku a hloubali nad tím, co si počnou v zimě.
„Asi dostanu zápal plic, protože většinu času strávím při kouření venku,“ směje se studentka Tijana Pivcevičová.
Minulý týden přinesly místní noviny desítky protikuřáckých tipů a nekuřácké nápisy šly na dračku. Podle zdravotnických zdrojů zemře v Chorvatsku na následky kouření ročně 13.000 lidí. Ministr zdravotnictví Darko Milinović nekompromisně prohlásil, že to prostě musí skončit.
Jenže většina majitelů kaváren a restaurací si trpce stěžuje, že zákaz ohrožuje jejich byznys, a tvrdí, že jeho platnost by měla být v době hospodářského poklesu, který zemi tvrdě postihl, pozastavena.
„Pro naši branži to bude zlé. Většinu našich zákazníků tvoří kuřáci,“ konstatovala číšnice v kavárně Moka Verica Mesičová.
Týdeník Nacional dal kuřákům důvod k zamyšlení.
„Říkají, že asi 50 procent smrtelných onemocnění způsobuje kouření. Znamená to, že odteďka budeme z 50 procent nesmrtelní,“ napsal ve svém sloupku Renato Baretić, sám milovník tabáku. „Díky bohu odjíždím na měsíc do Rakouska, posledního útočiště kuřáků v Evropské unii,“ pochvaloval si.
Chorvatsko je zatím jedinou balkánskou zemí, kde bylo kouření ve veřejných prostorách účinně postaveno mimo zákon. Zapálit si tady lze jen ve vymezených kuřárnách či na terasách restaurací. Přísný zákon schválil parlament loni v říjnu, nařízení ale vstupovalo v platnost postupně. Zpočátku bylo kouření zakázáno ve zdravotnických, sociálních a vzdělávacích institucích. Norma také zavedla na krabičkách cigaret zvláštní varování před škodlivými účinky nikotinu.
Sousední Srbsko kouření formálně zakázalo v roce 1995, zákon ale nebyl nikdy realizován. Zavedení nových, přísnějších pravidel se očekává do konce letošního roku.
Zdá se, že ani Bosna - země, pro niž jsou káva a cigareta téměř národními symboly - na tom není dobře. Nedávná studie totiž ukázala, že asi 37 procent její populace tvoří aktivní kuřáci, což je dvakrát víc než evropský průměr.
Úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních platí například v Británii, ve Švédsku, ve Finsku, ve Francii, ve Slovinsku, v Černé Hoře a v Makedonii.
ČTK
