Na vytvoření modelu se v dubnu dohodli ministři práce Jaromír Drábek a zdravotnictví Leoš Heger (oba TOP 09). Dlouhodobá péče má nabídnout potřebným zdravotní i sociální služby, podpořit opatrování v domácím prostředí a efektivnější má být prý i využití financí. Zatímco zdravotní péče se hradí ze zdravotního pojištění, ta sociální se platí z dotací státu, krajů a obcí a z příspěvků na péči, které dostávají postižení a senioři.
Drábek už dřív řekl, že asi 30 procent pacientů zůstává ve zdravotnických zařízeních, protože pro ně není vhodná sociální péče. V domovech a ústavech je pak čtvrtina lidí, kteří by potřebovali péči zdravotnickou. Připravovaný zákon by měl podle svých autorů postavení těch, kteří by měli mít dlouhodobé opatrování, narovnat. V domovech totiž může klient platit denně až 330 korun za stravu a pobyt - od ledna by to mohlo být až 360 korun, další částku pak vydá za péči. V léčebnách pacient hradí poplatek 60 korun za den, od prosince to bude sto korun. Péči proplácí zdravotní pojišťovny.
Z nemocnic a léčeben by podle návrhu mohlo odejít kolem 36.000 lidí. Zhruba 26.000 z nich by se přesunulo do zařízení dlouhodobé péče, kde by si měli začít platit za stravu, ubytování a sociální služby. Zbývajících 10.000 pacientů by pak putovalo do domácího opatrování. Zdravotní pojišťovny by tak ušetřily asi pět miliard. Prakticky stejnou sumu by ale zas za dlouhodobou péči vydaly. Proplácely by totiž zdravotní služby v domácím prostředí i v zařízeních dlouhodobých služeb. Nově by je platily i zhruba polovině dnešních obyvatel domovů pro seniory a ústavů. Dlouhodobou zdravotní péči by tak začaly hradit asi 30.000 lidí.
Návrh zatím počítá s několika variantami. Ministerstvo financí už se nechalo slyšet, že podpoří tu, která nezatíží rozpočet.
Dlouhodobou péči v Česku potřebuje nyní kolem 150.000 až 170.000 lidí. Náklady na ni ročně činí asi 30 miliard korun, tedy procento hrubého domácího produktu. Společnost ale stárne a život se prodlužuje. Klientů tak bude přibývat.