Před krizí, v letech 2000 až 2009, rostly v Česku výdaje rychleji než kolik činil průměr OECD. Růst ČR dosáhl 5,9 procenta, průměr OECD byl 4,1 procenta. Nejrychleji, o 10,9 procenta, rostly před krizí výdaje na zdravotnictví na Slovensku a o 9,3 procenta v Koreji.
Pokles výdajů spolu s rostoucí zátěží přímých plateb ohrožuje podle expertů nejvíc lidi s nízkými příjmy. Ti se kvůli tomu mnohdy nedostanou k potřebné péči, jako jsou léky či preventivní prohlídky. To může mít dlouhodobý zdravotní a ekonomický dopad, varují experti ve zprávě OECD.
V Česku se podíl soukromých výdajů, mezi něž patří regulační poplatky u lékaře, doplatky na léky i nákup volně prodejných léků, výdaje firem na zdraví zaměstnanců či soukromé zdravotní pojištění, v letech 2000 až 2008 plynule zvyšoval. V roce 2008 po zavedení regulačních poplatků skokově stoupl a přesáhl 17 procent celkových výdajů.
Krize podle expertů přispěla k tomu, že státy hledaly intenzivněji úspory ve výdajích na léky. Generická léčiva, tedy levnější kopie patentových originálů, výrazně zvýšila podíl na trhu v mnoha zemích. V ČR tvoří generika 17 procent finanční hodnoty a 34,4 procenta balení všech léků. V objemu nejvíc generik, 76,3 procenta, je na německém trhu, nejméně, 9,1 procenta v Lucembursku. Průměr OECD je 40,5 procenta.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).