Počet nemocí z povolání však za osm let klesl v Česku o polovinu Napomoci by tomu měl nový zákon o úrazovém pojištění.
Celkem 220 800 zaměstnanců v Česku pracuje v příliš hlučném prostředí nad 85 decibelů, kde se už vystavují zdravotnímu riziku. Z toho asi pětina je žen.
„Hluk patří k nejrozšířenějším škodlivinám pracovního i životního prostředí,“ řekl hlavní hygienik Michael Vít při zahájení programu Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2005.
Velké zátěži související s hlukem jsou podle Víta vystaveni například lidé pracující v hutních a strojírenských provozech, dále v zemědělství, ve stavebnictví, při výrobě motorových vozidel a zpracovávání dřeva.
Ženy jsou hluku významně vystaveny zejména při práci v textilní výrobě nebo při výrobě potravin.
Přestože v Evropě je onemocnění nedoslýchavosti z hluku nejčastější nemocí z povolání, v Česku tento údaj podle Víta neplatí. Naopak, v tuzemsku počet nově hlášených onemocnění v posledních letech klesá.
„Nedoslýchavost z hluku se na celkovém počtu hlášených nemocí z povolání v posledních pěti letech podílí v průměru zhruba dvěma procenty,“ uvedl Vít.
Přispěla k tomu podle něj mimo jiné změna struktury průmyslu a vývoj, ale také kázeň při používání ochranných pracovních prostředků.
Ovlivňuje výkonnost
Hluk je hlavním tématem letošního programu Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je to dáno i tím, že působí škodlivě nejen na sluch, ale může vést k poruchám koncentrace a i k problémům v mezilidských vztazích.
„Ukazuje se, že hluk má také poměrně velký vliv na pracovní výkonnost. Se stoupajícím hlukem klesá pracovní výkonnost,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ten předal zástupcům několika firem osvědčení Bezpečný podnik, které stvrzuje, že majitelé se o bezpečnost práce svých zaměstnanců dobře starají.
„Jsou dokonce už i firmy, které mají stejné nároky i vůči svým subdodavatelům. Pochopily totiž, že bezpečnost práce vede k vyšší produktivitě. A věřím, že ty firmy, které to zatím nechtějí pochopit, k tomu budou časem dotlačeny,“ dodal ministr.
Měl podniky motivovat k dodržování bezpečnostních předpisů. „Zavádíme systém tzv. bonusů a malusů. Kdo dodržuje zákony a má nižší úrazovost, ten by měl platit nižší pojistné. A naopak, kdo systém zatěžuje, vytváří více invalidit, více pracovních úrazů, které zatěžují zdravotnictví a sociální systémy, ten by na to měl více doplácet,“ podotkl Škromach.
Ošidné statistiky
Statistiky ukazují, že klesá nejen počet nemocí způsobených hlukem, ale počet pracovních úrazů a nemocí z povolání obecně. Úřady v Česku loni evidovaly 1388 nemocí z povolání u 1316 lidí. Ve srovnání s rokem 2003 klesl počet onemocnění o jedenáct procent, a v porovnání s rokem 1996 dokonce o 45 procent.
„Je ale otázka, zda tomu tak do určité míry není jen na papíře. Pozitivní vývoj lze vyložit i nedostatečnou péčí o pracující,“ upozorňuje Zdenka Fenclová z Kliniky nemocí z povolání 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Kromě útlumu v některých průmyslových odvětvích se podle ní na poklesu asi projevilo i nelegální zaměstnávání.
Právo