Můžete shrnout, jaká situace nastala loni v českém lázeňství?
Začalo to na jaře, kdy vypukla aféra kolem dětské léčebny Vesna v Janských Lázních. Šlo o první velké upozornění na situaci, která nastala kvůli změně vyhlášky, jež stanovuje, kdo může jet do lázní a na jak dlouho. Tehdejší management Janských Lázní rozhodl o uzavření Vesny a omezení lůžkové péče, což vyvolalo pozdvižení mezi rodiči a postiženými. Proběhly demonstrace a vznikl krizový štáb, který se o problém začal zajímat. Mezitím začaly problémy i v dalších lázních, Velichovky byly uzavřeny.
O kolik tedy klesla návštěvnost?
Například v Janských Lázních došlo k omezení lůžek v dětské části o polovinu, v dospělé o dvě třetiny. Byla uzavřena většina lázeňských domů, zůstaly otevřeny jen hlavní budovy s rehabilitací.
Která lázeňská místa byla zasažena nejsilněji?
Omezení pocítili všichni, některé lázně se s tím však díky zaměření dokázaly vyrovnat snáze. Například Karlovy Vary, které mají velkou část klientely z ciziny a zaměřují se na wellness, měly propad mnohem menší než lázně v malých městech. Tam je na ně navíc navázaná zaměstnanost a další služby, takže k tomu stoupl počet lidí bez práce.
Na ministerstvu už se snaží problém řešit. Pokud by ale zůstal současný stav, co by to pro naše lázeňství znamenalo?
V září jsme měli jednání s ministrem Holcátem, který přislíbil změnu a došlo k určitému finančnímu toku, který lázním pomohl. Díky tomu se snad podaří přežít slabší období podzimu a jara, kdy lázně nemají takovou obsazenost jako v hlavní letní sezoně. Minulý týden se navíc sešel senátní výbor pro zdravotnictví, který jednal přímo v Janských Lázních. Pořád tedy všichni věříme, že se i s novým ministrem podaří změny dosáhnout.
Pokud by k ní nedošlo, mělo by to několik dopadů. Lázně by velice dlouho a těžce hledaly novou klientelu na wellness a různé balíčky pro lidi, kteří si jedou odpočinout. Je tu možnost zahraniční klientely, ale to je běh na dlouhou trať, ne na půl roku. Druhý dopad je na zdravotně postižené, tedy ty, kteří nemají na lázeňskou péči nárok, tak jak ho měli donedávna. Znamenalo by to pro ně zhoršení zdravotního stavu, a tedy i zvýšení nákladů pro stát, protože budou mít horší možnost se obsloužit a budou žádat o sociální dávky, které dosud díky rehabilitaci nepotřebovali.
Lze říci, kteří pacienti na vyhlášku doplatili nejvíce?
Děti, u nichž došlo k velkému zkrácení všech pobytů z původních šesti až sedmi týdnů na čtyři. Velký problém pak nastal také u nervosvalových onemocnění. Tyto choroby jsou často nevyléčitelné a jediným lékem je právě rehabilitace. Pobyty se tady zkrátily ze sedmi týdnů na tři. Dříve tyto diagnózy mohly za určitých podmínek jezdit do lázní každý rok, teď je to jednou za dva roky.
Na ministerstvu se pracuje na novelizaci seznamu. Jakých bodů by se měla dotknout?
Je třeba se zaměřit na to, aby seznam zaručil péči těm, kdo ji skutečně potřebují. Původní vyhláška nebyla úplně správná, protože kdo do lázní jezdí, ví, že to spousta lidí využívala jako dovolenou. Na druhou stranu plošně snížená doba péče a omezení opakovaných pobytů pro těžce zdravotně postižené odkázané na vozík nebo těžce se pohybující je špatně. Novela by proto neměla stanovovat pravidla plošně, ale u jednotlivých diagnóz by bylo namístě, aby odborní lékaři zvážili, na jak dlouho a jak často by lázeňská péče byla třeba.
*Z vyhlášky byly vyškrtnuty edukační pobyty. Vrátil byste je tam?
Asi budu v rozporu s jinými, ale řekl bych, že ve vyhlášce nejsou třeba. Na ty se totiž dají získat dotace ze státního rozpočtu a v seznamu možná byly trochu na úkor zdravotně postižených.
Na které body, jež chcete změnit, se úřad tváří souhlasně?
Ministr Holcát přislíbil změny ohledně dětí. To je nepochybně velmi důležité, protože když je v lázních stabilizují, ponesou si to celý život. Je ale potřeba nezapomínat na dospělé – ne každý má možnost si zaplatit lázeňskou péči z invalidního důchodu. Bohužel se někdy stává, že tam jezdí i takoví, kteří to nepotřebují, ale nemělo by to vrhat špatné světlo na celou skupinu postižených. Za naši společnost CMT (choroba CharcotMarieTooth je dědičné onemocnění nervů, pozn. red.) jsme psali na ministerstvo několik dopisů, protože i nás se to velmi dotklo.
Máte nějaké ohlasy od pravděpodobného budoucího ministra Svatopluka Němečka?
Když jsme měli v červenci demonstraci v Janských Lázních, podpořil ji. Doufám tedy, že na naše bolístky uslyší více než ministr Heger.
V Janských Lázních je nové vedení. Má podle vás ředitel Bubla šanci dostat lázně zase na nohy?**
Ještě jsme se osobně nesetkali, protože jsem na invalidním vozíku a cesta v zimě je pro mě složitá. Pan ředitel ale s jednáním počítá. Dělá vše pro to, aby situaci stabilizoval a lázně slabší období přečkaly. Dál se to dá těžko odhadnout. Bez změny legislativy s tím bude bojovat těžce a potrvá dlouho, než se nastaví pravidla, aby lázně přežily.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).