V Krči se otevřelo Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad

14. 1. 2013 7:59
přidejte názor
Autor: Redakce
Od Nového roku se v Praze - Krči otevřelo nové Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad (CBTTN). Zaměřeno je na studium kmenových buněk a jejich využití k reparacím a regeneracím poškozených orgánů a tkání. Stavba i vybavení centra vyšly na 52 milionů korun. Nachází se v nových prostorách, které navazují na Inovační biomedicínské centrum Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) Akademie věd ČR. ČTK o tom informoval mluvčí akademie Jan Martinek.


Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad se stane hlavním spojovacím článkem mezi základním výzkumem kmenových buněk a jejich využitím pro léčbu různých těžko léčitelných nebo neléčitelných onemocnění, například mozkových a míšních, léčbu rohovky a zraku pomocí kmenových buněk a biomateriálu nebo léčbu pojivových tkání. Vědci považují centrum za unikátní pracoviště, které propojí poslední poznatky základního biomedicínského výzkumu a vývoje nosičů s požadavky klinické praxe.

Nové centrum navazuje na předchozí projekt Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad. „Snažili jsme se najít nějaké pokračování a vybudovali jsme toto centrum v těsné blízkosti inovačního centra, které jsme předtím vybudovali z jiného evropského projektu,“ řekla ČTK ředitelka ÚEM Eva Syková, pod jejímž dohledem bude centrum fungovat.

Projekt nového centra Syková navrhla a vypracovala. Věří, že tato dvě centra vedle sebe přinesou nové aplikované výsledky ze základního výzkumu, které se poté přenesou i do klinických zkoušek.

Nové centrum tvoří tři různě specializované pracovní skupiny - oddělení transplantační imunologie molekulárního genetika Vladimíra Holáně, jenž přešel s celým týmem z Ústavu molekulární genetiky AV. Dále zde bude působit oddělení tkáňového inženýrství vedené nanotechnologem Evženem Amlerem a neuroložky Šárky Kubinové z oddělení neurověd profesorky Sykové. Stavba i vybavení centra se spolufinancovaly v rámci Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost.

Tím, že spolu budou vědecké skupiny díky centru úzce spolupracovat, by měla vést jejich práce k hlubšímu poznání terapeutického potenciálu kmenových buněk a k jejich klinickému využití.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?