odstartovanou v polovině devadesátých let privatizací, která nebyla dokončena, a před sebou budoucnost, vytvářenou za zavřenými dveřmi jednacích sálů. Po privatizaci, při které několik lékařů a zaměstnanců nemocnice získalo část zdravotnického areálu, se ustálil stav, nad kterým většině odborníků zůstává rozum stát. Nemocnice má v současné době hned tři vlastníky, kteří sice usilují o vzájemnou domluvu, v minulých letech však jejich vztahy poznamenaly rozpory. Majiteli zdravotnického areálu jsou stát, město Šumperk a společnost s ručením omezeným, která nemocnici provozuje. Právní vztahy ošetřují nájemní smlouvy. Právě ty byly v uplynulých letech důvodem tahanic mezi státem a soukromým provozovatelem, které dokonce vyústily v několik soudních sporů. V této chvíli se však zdá, že problémy jsou zažehnány a všechny strany usilují o společnou dohodu o budoucím uspořádání v nemocnici, které by se mělo majetkově zprůhlednit. “ Jednání pokračují, vše směřuje k tomu, aby řešení schválila ještě současná vláda, “ uvedl okresní zdravotní rada Josef Gerold. V nemocnici by měla vzniknout nová akciová společnost, tvořená současnými vlastníky, mezi nimiž by však v budoucnu už nemělo být město Šumperk. Radnice se totiž chystá svůj podíl prodat státu. Tím se zbaví odpovědnosti, která jí nepřísluší, a zároveň posílí postavení státu. Velmi diskutabilní pro odborníky i veřejnost je otázka, zda nemocnice takové velikosti a významu vůbec má být v soukromých rukou. “ Znamená to, že lidé museli ze zdravotního pojištění platit také komerční úvěr firmě, která část majetku v nemocnici zprivatizovala. Peníze, jež měly zůstat ve zdravotnictví, tak šly jinam, “ upozornil šumperský místostarosta Zdeněk Brož (bezp.). Značně se liší názory odborníků i veřejnosti na úroveň péče v šumperském špitálu. “ Kdo může, z nemocnice utíká. Odcházejí především ti dobří, “ soudí šumperský lékař. “ Pokud se stále ještě hovoří o vysoké odborné úrovni v šumperské nemocnici, je spíše zásluhou lékařů, kteří se sami chtějí vzdělávat, “ dodává. Nemocnice se stále potýká s nedostatkem zdravotních sester, které často odcházejí za větším platem. “ S prací jsem byla spokojená, výplata mi však nedávala naději, že se někdy v životě postavím na vlastní nohy, “ vzpomíná mladá zdravotní sestra Eva Watson na práci v šumperské nemocnici. Situaci nakonec řešila odchodem na zkušenou do Anglie, kde se nakonec provdala. “ Současný plat mi umožňuje dobrou životní úroveň. Navíc mohu každý rok požádat o zvýšení, “ pochvaluje si práci v Británii. Přesto však na šumperskou nemocnici vzpomíná spíše v dobrém. “ O pacienty je postaráno přinejmenším stejně dobře jako v anglické státní nemocnici. Navíc mají například více soukromí, než jaké poskytují velké sály, ve kterých marodí Britové, “ přemítá někdejší zaměstnankyně šumperského špitálu.
Mezníky v novodobé historii zařízení:
Červenec 1994
Vláda České republiky schvaluje projekt privatizace nemocnice v Šumperku.
Březen 1995
V platnost vstoupila kupní smlouva, která umožnila společnosti s ručením omezeným Nemocnice Šumperk zprivatizovat část movitého i nemovitého majetku. V soukromých rukou se tak ocitl majetek v účetní hodnotě 115 milionů korun. Městu Šumperk zůstal podíl ve výši 70 milionů korun a státu majetek za 260 milionů korun. Společnost Nemocnice provozuje celý zdravotnický areál, spolumajitelům začala platit nájemné. Plánovala se doprivatizace státního majetku v nemocnici, který zatím měla spravovat zbytková státní organizace Nemocnice s poliklinikou, zřizovaná Okresním úřadem Šumperk (OÚ).
Září 1997
Poslankyně Eva Fischerová (ČSSD) označila privatizaci šumperské nemocnice za nepovedenou. Navrhla odstoupení od kupní smlouvy mezi Nemocnicí Šumperk a Fondem národního majetku a vrácení zprivatizovaného podílu státu. Privatizaci podle ní napomohla jednání s fondem vedená dvěma bývalými poslanci, z nichž jeden se stal společníkem nemocnice.
Říjen 1997
Poslankyně Fischerová kritizuje způsob, jakým nemocnice přijímá dary od pacientů. Někteří z nemocných podle ní mají pocit, že pokud nepřispějí do špitální kasy, nedostane se jim odpovídající péče. Vedení nemocnice tvrdí, že Fischerová se pokouší zdiskreditovat privatizaci nemocnic. Šetření okresního zdravotního rady neprokázalo porušení lékařské etiky.
Prosinec 1997
Šumperští zastupitelé hlasují o nabídce státu bezúplatně na město převést chirurgický komplex v areálu nemocnice, který má hodnotu 250 milionů korun. Politikové rozhodnou, že jej nechtějí ani zadarmo. Obávají se totiž, že by neměli peníze na údržbu, navíc se bojí případných dluhů soukromé společnosti Nemocnice. Vedení nemocnice reaguje podáním konkurenčního privatizačního projektu, který počítá s odkoupením chirurgického komplexu za symbolickou cenu.
Prosinec 1998
Vedení nemocnice a OÚ se přou o platnost nájemní smlouvy, která špitálu umožňovala využití státního majetku ve zdravotnickém areálu. Stát nabízí novou smlouvu za podmínek pro nemocnici méně výhodných, vedení špitálu ji odmítá.
Leden 1999
Problémy v nemocnici přijíždí do Šumperku řešit ministr zdravotnictví Ivan David. Nová smlouva má podle něj být uzavřena v průběhu následujících týdnů.
Červen 1999
OÚ podal žalobu na Nemocnici Šumperk. Důvodem je neplacení nájemného. Vedení nemocnice se postupu OÚ podivuje, protože neuznává výpověď předchozí nájemní smlouvy, o jejíž platnost vede se státem soudní spor.
Červenec 1999
OÚ se dotázal vedení města, za jakých podmínek by Šumperk souhlasil s prodejem svého majetkového podílu v nemocnici.
Leden 2001
Šumperští zastupitelé zvažují výpověď nájemní smlouvy společnosti Nemocnice. Důvodem jsou obavy z možných jednání soukromého provozovatele nemocnice o prodeji části majetku ve zdravotnickém areálu. K hlasování však nakonec nedojde. Vedení špitálu potvrzuje jednání s ministerstvem zdravotnictví o možných změnách majetkové struktury v nemocnici. Partnera provozovatel hledá i v soukromém sektoru.
Únor 2001
Zájem o majetkový vstup do šumperského špitálu projevila skupina manažerů, personálně propojená se společností Agel Brno, která vlastní polikliniku v BrněŽidenicích a má majetkový podíl v soukromé nemocnici Podlesí u Třince.
Červenec 2001
Vedení nemocnice se dohodlo se státem na uzavření nové nájemní smlouvy. Špitál podle ní má státu ročně platit 6,6 milionu korun, smlouva je podepsaná do roku 2004.
Listopad 2001
Společnosti Nemocnice Šumperk a M-Via Nova, která provozuje porodnickogynekologické oddělení v Zábřehu, jednají o možném kapitálovém propojení.
Prosinec 2001
Zájem o koupi co největšího majetkového podílu v nemocnici projevila akciová společnost Nobilitas, personálně propojená se společností Agel. Všem společníkům Nemocnice Šumperk Nobilitas nabídla dvacetinásobek nominální hodnoty jejich podílů.
Leden 2002
Šumperští zastupitelé zveřejnili záměr odprodat akcie budoucí společnosti, která má podle jejich představ vzniknout v nemocnici. Chtěli si tak otevřít cestu ke složitému souboru majetkových převodů. Stát podle nich má na město bezúplatně převést chirurgický komplex. Potom má vzniknout akciová společnost a město má zpětně odprodat veškerý majetek ve zdravotnickém zařízení státu. Už o dva týdny později radnice navrhuje zjednodušit majetkové převody. Stát má podle představ komunálních politiků koupit majetkový podíl města a spolu s Nemocnicí Šumperk založit akciovou společnost.
Březen 2002
Stát trvá na tom, aby město Šumperk bylo jedním ze zakladatelů akciové společnosti v nemocnici. Teprve potom prý odkoupí městské akcie.
red, Olomoucký den, 19.3.2002