Možná dvakrát až třikrát tolik,“ řekl Právu Antonín Pečenka, chirurg, dnes vrchní ředitel úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jejich škála je velmi široká a zahrnuje nejen běžné záněty horních cest dýchacích, ale hlavně hnisání ran po operaci, záněty močových cest, zápaly plic, ba ižloutenky. V Česku se tyto nákazy přesně neevidují, protože není jednotná metodika, co do nich všechno zahrnovat. Nemocnice je tedy vykazují různě. Chirurgové, s nimiž jsme mluvili, tvrdí, že nemocniční nákazy vždy byly a budou. „Jde jen o to, aby byly co nejmenší,“ zdůrazňuje profesor František Antoš, přednosta chirurgické kliniky pražské Fakultní nemocnice na Bulovce. Právo oslovilo deset nemocnic s otázkou, co by mohlo přispět ke snížení nemocničních nákaz. Všechny sdělily, že „větší rozšíření jednorázových operačních materiálů“. Až dosud se totiž v ČR v 97 procentech opakovaně používají roušky a pláště, které se vyvařují a sterilizují. Materiály na jedno použití zaujímají jenom tři procenta. V zemích Evropské unie však už polovina roušek a 70 procent plášťů používaných na sálech je na jedno použití. My tedy zatím jdeme opačnou cestou. Nemocnice upozorňují, že jednorázový materiál je dražší než praný. Přesto některé už na něj přešly. Např. brněnská Nemocnice Milosrdných bratří byla jedním z protagonistů společných nákupů těchto materiálů pro 28 nemocnic. Tak nemocnice získaly až pětinové slevy. K závažnějším operačním výkonům se téměř všude používají jednorázové materiály, a to hlavně v nemocnicích, které mají jasno, co je po vstupu do Evropské unie čeká. Bohužel ale ne každá nemocnice ví, že po vstupu do EU bude muset právě více používat jednorázový materiál. Ministryně zdravotnictví Marie Součková Právu řekla, že „v těch kontaktech, kde je to možné, by se jednorázový materiál a pomůcky používat měly. Tam, kde je zabezpečena sterilizace, by se mohly využívat prané meteriály.“
Zbytečné miliardy
Závěry průzkumu Práva ukázaly, že zavedení jednorázového materiálu by se odrazilo ve snížení infekcí. V FN Olomouc si spočítali, že jednorázový materiál ve světle léčby možných pooperačních infekcí je vyjde laciněji než následná léčba těchto infekcí. Primář kardiochirurgického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Tomáš Hájek soudí, že „pooperační infekční komplikace prodlužují hospitalizaci pacientů o několik dnů až týdnů a kromě dopadů na jejich zdraví zvyšují ekonomické náklady“. Hygienici odhadují, že léčba těchto nákaz vyjde zdravotnictví ročně na jednu až tři miliardy korun. Po vstupu do EU i naše země bude muset jednorázové pomůcky podstatně rozšířit. Podle lékařů je to cesta ke snížení nákaz v nemocnicích, k větší bezpečnosti pacientů a hospodárnosti.
Václav Pergl, Právo, 8.8.2002