V Česku i dalších zemích Evropské unie trpí podvýživou asi 40 procent pacientů. V pobytových zařízeních a v domácí péči hladoví až 60 procent lidí, ukázal celoevropský průzkum. Podvýživa sice nemocné přímo nezabíjí, ale přispívá ke smrtelným komplikacím, prodlužuje dobu léčení a také ho prodražuje. České předsednictví vyzvalo země EU, aby přijaly opatření, která zamezí zbytečným úmrtím a nemocem z podvýživy.
„Náklady na léčbu nemocí z podvýživy a jejich komplikací dosahují v Evropě 170 miliard eur (asi 4,5 bilionu korun). Prevence špatné výživy přitom může ušetřit až tisíc eur na jednoho hospitalizovaného pacienta,“ řekl jeden z účastníků mezinárodního semináře, který tento týden na téma podvýživy pacientů uspořádalo Česko. Na semináři byla ustavena Pracovní skupina pro výživu, která připraví plán boje s podvýživou.
Nutriční terapeutka z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Tamara Starnovská, která se mezinárodního semináře rovněž účastnila, ČTK řekla, že české nemocnice sledují stav výživy pacientů jen výjimečně. Většina zařízení nedělá nutriční plány pacientů ani screening podvýživy. Pokud ano, tak nejsou tyto činnosti systematické.
„Je to velmi smutná zpráva, domluvili jsme se, že se to musí dělat,“ řekla. Stát podle Starnovské nevypracoval pravidla, která by nemocnice převzaly pro sledování výživy pacientů, a zdravotní pojišťovny výživu nekontrolují. Záleží na přístupu každé nemocnice. Thomayerova nemocnice má podle Starnovské sledování výživy pacientů velmi dobře zajištěno.
Nemocnice dělá plošný screening podvýživy u všech pacientů přijímaných na běžná lůžka. Každý je otestován. Pokud je zjištěna podvýživa, musí do 24 hodin od přijetí převzít vedení výživy nutriční terapeut. Pokud je pacient v riziku podvýživy, terapeut se ho musí ujmout do 48 hodin od přijetí. Ve volných dnech se interval prodlužuje na 48 a 72 hodin. Nutriční terapeut zajistí, aby pacient měl jídelníček podle svých potřeb.
Podle odborníků přispívá nedostatečná výživa k úmrtí pěti procent pacientů středního věku a až 20 procent lidí nad 80 let. Při přijetí do nemocnice trpí podvýživou až polovina seniorů, 80 procent nemocných s chorobami trávicího traktu a 85 procent onkologických pacientů.
V českých nemocnicích se lékař obvykle zajímá jen o to, zda má nemocný bolesti, spal a měl stolici. Zřídka se zeptá, zda pacient jí. Ještě méně je těch, kteří dostanou od sestry nebo nutriční specialistky zprávu o tom, kolik toho nemocný snědl a jak je třeba jeho výživu upravit.
ČTK