V. Ostravské dny hyperbarické medicíny 2016

9. 11. 2016 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Ve dnech 16. - 17. 6. 2016 se v horském hotelu Sepetná v Ostravici uskutečnila odborná konference hyperbarické medicíny.


Organizoval ji kolektiv léčebného centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice ve spolupráci s Českou společností hyperbarické a letecké medicíny ČLS JEP, Lékařskou fakultou Ostravské univerzity, Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Lékařskou fakul¬tou Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Zahajovací vyzvanou přednášku přednesl dr. M. Rozložník, PhD., z Katedry biomedicínských oborů LF Ostravské univerzity na téma potápění a výzkumu v extrémních podmínkách za polárním kruhem. Řečník seznámil posluchače s teoretickou rovinou i praktickými dopady potápění v extrémních podmínkách, kdy se jedná o dlouhé, zpravidla dekompresní ponory s nízkou teplotou vody, náročnou logistikou, velkými nároky na psychickou a fyzickou připravenost potápěčů, používání specializované výstroje apod. Zmínil ale i další dopady pobytu v odlehlých oblastech, horšími hygienickými podmínkami, dostupností zdravotní péče při eventuální potápěčské nehodě či při jiné zdravotní indispozici účastníků expedice apod.

Během ponorů

Expedice Under the Pole II, které se dr. Rozložník účastnil, se uskutečnila v dubnu 2015 v Grónsku a v jejím průběhu padlo několik světových potápěčských rekordů, např. nejhlubší ponor pod ledem s použitím re-breatheru do hloubky 111m, dále světový rekord ve freedivingu žen, v kategorii dynamická apnoe a v kategorii konstantní váha. Všechny tyto rekordní ponory byly provedeny ve vodě s teplotou -1,5 ° C. Ponory s extrémně nízkou teplotou vody představují unikátní možnost studia vlivu nízké teploty na lidský organizmus, a tím umožňují lepší pochopení fyziologických dějů probíhajících během ponorů v těchto extrémních podmínkách. Profily ponorů byly udržovány vyrovnaně, v rámci 20 minut času na dně, hloubce ponoru 50 metrů, s celkovou dobou ponoru 60 min. Kognitivní funkce mozku potápěčů byly testovány před ponorem, v jeho průběhu a po dobu 120 minut od jeho ukončení pomocí kognitivních automatických testů- metody Critical Flicker Fusion Frequency (CFFF) a PEBL Math Test Processing (MPT). Kromě toho byly sledovány další parametry, jako počet plynových bublin v cévách, míra dilatace cévní stěny způsobené průtokem krve (flow mediated dilation- FMD), stupeň hydratace, povrchová tělesná teplota a teplota tělesného jádra, měřené před a po ponoru jako součást stanovení dekompresního stresu. CFFF se významně nezměnila v průběhu všech ponorů, ale významně se snížila (došlo ke zhoršení kognitivních funkcí) za 30 a 60 minut po ponoru u ponorů bez použití ohřevného systému. Uzavřel, že přestože takové ponory v extrémně chladné vodě mohou být spojené s obrovskými fyziologickými změnami, lze je provádět bezpečným způsobem, pokud jsou dobře připravené a prováděné.

Barotrauma

Nesmírně zajímavé bylo následující sdělení prof. dr. F. Novomeského, PhD., z JLF UK v Martině, týkající se kazuistiky dvojnásobného přetlakového barotraumatu u potápěče s fatálním koncem. Jednalo se o případ potápěče, který při přístrojovém potápění utrpěl barotrauma žaludku a následně i plic, které vedly k okamžitému usmrcení.
S problematikou vývoje chladového otoku plic u vodních sportů seznámil posluchače prof. dr. R. Pudil, Ph.D., z 1. interní kardioangiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Nové odborné práce ukazují, že k otoku plic může dojít i v souvislosti s potápěním na nádech. Edém plic vzniklý v souvislosti s fyzickou aktivitou ve vodním prostředí (výkonnostní plavání, potá-pění s přístrojem i bez) nepatří mezi příliš častá onemocnění, avšak je velmi nebezpečný. Patří mezi stavy, které mohou ohrozit postiženého na životě. Medikamentózní prevence vzniku není doposud možná, avšak ukazuje se nutnost kvalitně povedených zdravotních prohlídek s cílem nalézt stavy, které by mohly ke vzniku onemocnění predisponovat.

Oxygenoterapie

Blok na témata klinické hyperbarické medicíny zahájila přednáškou Dr. Z. Krajčovičová, PhD., z Fakulty zdravotnictví Trenčínské univerzity Alexandra Dubčeka, která seznámila obecenstvo s léčebnými výsledky nově vybudovaného výzkumně-léčebného centra hyperbarické medicíny v Trenčíně s využitím strukturálních fondů EU. Cílem projektu je využít jedinečné možnosti hyperbarické oxygenoterapie (HBO) v komplexní léčebně-preventivní péči s důrazem na multidisciplinární personalizovaný přístup a výzkum v uvedené oblasti. Za období existence centra bylo od ledna 2015 do března 2016 provedeno 3679 léčebných expozic s variabilním spektrem onemocnění a komorbidit, především s chronickými ulceracemi, cévními mozkovými příhodami a poruchami sluchu. Průměrný počet expozic se v současnosti stabilizovala na cca 18 pacientů za den, což představuje téměř 82% kapacitní využití zařízení.

Tisíce léčebných expozic

Následovalo sdělení dr. D. Zuba z RÚ Hostinné o aktuální situaci hyperbarické medicíny v České republice, ve které seznámil posluchačem s retrospektivní analýzou z let 2010-2015. Byly získány kompletní výsledky dotazníkového šetření z deseti léčebných center, což představuje úspěšnost 83% z oslovených pracovišť. Celkově bylo v uvedeném období v ČR léčeno 11 946 pacientů a provedeno více než 194 000 léčebných expozic, z toho v zařízeních na území Čech 9 338 pacientů, resp. 162 747 expozic, a na jediném moravském pracovišti v Ostravě 2 608 pacientů, resp. 31 296 expozic. V ČR je celkově podíl pacientů s akutními indikacemi nízký. Celkový počet 962 pacientů s akutními indikacemi představuje pouze 8% všech nemocných a 5044 provedených léčebných expozic představuje pouze 2,6% všech provedených expozic v rámci celé ČR. V regionech Čech je tento počet ještě výrazně nižší - 4,9% (465 pacientů z 9338, resp. 1,4% (2247 z 162 747 expozic). V Ostravě představuje počet pacientů s akutními indikacemi 19% (497 z 2608 pacientů), resp. 8,9% (2797 z 31 296 expozic).

Léčba

Další dvě sdělení prezentoval dr. M. Hájek, Ph.D., z ostravského hyperbarického centra. První se týkalo efektu HBO u obtížně se hojících ulcerací. Příčiny ulcerací jsou mnohočetné a zahrnují neuropatii a angiopatii vedoucí k funkčním poruchám makrocirkulace i kožní mikrocirkulace. K amputaci dochází asi ve 20 % případů SDN. Incidence amputací u této populace pacientů je 15 x vyšší a tvoří 50-70% všech netraumatických amputací. Navzdory pokrokům ve zlepšení péče o diabetiky jsou stále hledány rezervy ve formě nových léčebných strategií a metod. HBO je cennou doplňkovou metodou léčby vybraných diabetických ulcerací- urychluje hojení, snižuje množství amputací a zvyšuje množství kompletně zhojených ulcerací v dlouhodobém horizontu. Společným důsledkem efektů HBO je snížení zánětlivé reakce, urychlení demarkace a odloučení nekrózy, zklidnění a vyčištění rány, snížení bolestivosti, nastartování živých granulací, zahájení epitelizace, což vede k postupnému zmenšování velikosti až úplnému zhojení rány.

Mezioborová práce

Tématem druhého sdělení byla problematika intoxikace oxidem uhelnatým. Celosvětově jsou každoročně ošetřeny z důvodu intoxikace CO řádově stovky tisíc pacientů, desítky tisíc pacientů zmírá nebo utrpí trvalé neurologické postižení. K redukci počtu závažných nehod s trvalými neurologickými nebo smrtelnými následky může vést jen koordinovaný multidisciplinární přístup kompetentních složek, podílejících se na likvidaci následků těchto nehod, zejména záchranných hasičských sborů, zdravotnické záchranné služby, hygienické služby, kontinuální mezioborová spolupráce mezi některými lékařskými odbornostmi (urgentní medicína, pediatrie, neurologie, intenzivní medicína, hyperbarická medicína, interna, gynekologie apod.), v jejichž kompetenci je ošetřování těchto nemocných. Zde přichází v úvahu zejména tvorba mezioborových doporučených diagnostických a terapeutických postupů při ošetřování stavů spojených s intoxikací CO, ale i specifických stavů, jako je problematika těhotných, dětí, transportu pacientů k definitivnímu ošetření HBO přímo ze scény, fatálního průběhu intoxikace spojené se zástavou oběhu na scéně po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci apod. U posledně jmenovaného případu neexistují důkazy, že by HBO u těchto stavů byla efektivní z hlediska ovlivnění závažné prognózy.

Zlepšení sluchu

Dále zazněly zkušenosti slovenských kolegů, prezentované MUDr. R. Zigou z Fakultní nemocnice Trenčín, s pozitivním vlivem HBO v léčbě náhlé percepční poruchy sluchu. Autoři zpracovali data 36 jedinců, přičemž 22 bylo exponovaných HBO v rámci primární léčby, zbývajících 14 jedinců tvořilo kontrolní soubor bez expozice HBO, léčených farmakoterapeuticky, především léky ze skupiny kortikosteroidů a vazoaktivních preparátů. Z výsledků vyplývá, že doplnění terapie u náhlé senzorineurální ztráty sluchu o HBO výrazně zvýšilo míru zlepšení průměrného sluchového prahu ve všech sedmi sledovaných frekvencích (p < 0,001; párový t-test). Pacienti exponovaní HBO vykazovali v porovnání s kontrolní skupinou statisticky signifikantně vyšší průměrné zlepšení sluchového prahu v pásmu vyšších frekvencí (4000 – 8000 Hz; p = 0,04; dvojvýběrový t-test s Welchovou korekcí). Míra zlepšení sluchového prahu o 10 dB a více je u HBO téměř dvojnásobná v porovnání s kontrolní skupinou (63,6% vs. 35,7%).

Kosti i měkké tkáně

Využití HBO u pacientů s drtivým poraněním končetin, které prezentoval dr. R. Madeja, Ph.D., z Traumacentra FN Ostrava, je v dnešní době významnou součásti léčby. Autoři provedli zhodnocení vlastního souboru pacientů s drtivým poraněním končetin a četnost použití hyperbaroxie v léčbě. V letech 2008- 2012 byli sledování pacienti s poraněním končetin. Pacienti byli zařazení dle typu zlomeniny a poranění měkkých tkání do skupin podle Gustilo a Tscherneho klasifikace, do studie byly vybrány skupiny O III, O IV a C II, C III. Byla sledována doba hojení, komplikace, nutnost amputace a reamputace, léčba HBO a její komplikace ve smyslu předčasného přerušení léčby HBO. Do studie bylo zařazeno celkem 283 pacientů, kteří byli rozdělení do skupin dle Tscherneho klasifikace zlomenin. Četnost použití HBO byla vyšší u otevřených zlomenin O III a traumatických amputací O IV. Tato léčba v rámci komplexního přístupu spolu s chirurgickou a ATB léčbou přispěla k urychlení léčby, snížila počty reoperací, amputací u těchto těžkých poranění a snížila počet závažných infekcí u těchto stavů.

Výsledky studií

Následovalo sdělení Dr. M. Klugara, Ph.D., z LF UP Olomouc na téma metodologie a kvality primárního a sekundárního výzkumu v hyperbarické medicíně. Během několika posledních let se začaly objevovat publikační guidelines (doporučených postupů). Jedná se o doporučení a kontrolní seznamy vytvořené expertními skupinami, které jsou složené z výzkumníků, metodologů a členů redakčních rad významných periodik. Cílem těchto doporučení je zvýšit transparentnost, úplnost a kvalitu vědeckých prací. Na základě výsledků našich i zahraničních prací je kvalita publikovaného výzkumu v hyperbarické medicíně spíše průměrná. V současné době existuje celá řada publikačních guidelines i vzhledem k zaměření výzkumu. Tvorbu randomizovaných kontrolovaných studií podrobně popisuje například publikační guideline CONSORT (Consolidated Standards of Reporting Trials), tvorbu analytických observačních studií podrobně popisuje například publikační guideline STROBE (Strengthening the Reporting of Observational Studies in Epidemiology), tvorbu některých popisných observačních studií pak například guideline CARE (CAse REport). Skupina EQUATOR network (www.equator-network.org) nabízí ucelený přehled těchto publikačních doporučení. Léčebné účinky hyperbarické medicíny jsou často širší odbornou i laickou veřejností přehlíženy nebo opomíjeny. Jedním z důvodů může být i nedostatek opravdu kvalitních a chybou nezatížených primárních i sekundárních studií. Respektování publikačních doporučení má velký potenciál pozitivně ovlivnit kvalitu a robustnost výzkumu a následně i praxe ne jenom v hyperbarické medicíně.

Poranění srdce

Velmi zajímavé kazuistiky přednesl MUDr. J. Gaj, Ph.D., z Kardiocentra FN Ostrava na téma bodných poranění srdce. Jednalo se o 3 kazuistiky s bodným poraněním srdce v suicidiálním pokusu. Ošetření nemocných s bodným poraněním srdce je v naší republice relativně výjimečné. Přibližně 50% nemocných umírá v terénu ještě před poskytnutím první pomoci. Pokud je nemocný přivezen RZP do nemocnice na oddělení urgentního přijmu (OUP) stabilní, provádí se rychlá diagnostika. Roz¬hodující je emergentní chirurgická revize, která se provádí v případě nutnosti bez předchozího vyšetřo¬vání. Spočívá v sutuře poraněného srdečního oddílu a revizí bodného kanálu s ošetřením poraněných orgánů a tkání. Ve 3 kazuistikách bylo prezentováno úspěšné ošetření pacientů s bodným poraněním srdce, které si nemocní způsobili sami v důsledku svého psychiatrického onemocnění.

Michal Hájek, Jarmila Tichavská, Iveta Neuwirtová, Miloslav Klugar

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?