Ve školách je řada dětí, které jsou kvůli zdravotnímu znevýhodnění obtížně zvladatelné. „Speciální školy je třeba v Praze zachovat. Já můžu deklarovat, že žádné rušit nebudeme, protože si myslím, že ne všechny ty děti do těch základních škol běžných patří,“ řekla radní pro školství Irena Ropková (ČSSD).
Podpůrná opatření pražských škol, kam docházejí také děti a žáci s handicapem, financovalo před podzimem 2016, kdy vešla v účinnost novela školského zákona, která změnila pohled na inkluzi, hlavní město. Od té doby dostávají běžné školy peníze přímo ze státního rozpočtu.
Školský odbor pražského magistrátu zaznamenal od září 2016 růst žádostí o financování podpůrných opatření. Podle ředitelky odboru Lenky Němcové je to tím, že je finanční podpora deklarována v zákoně. „Od září 2016 základní školy začaly vyvíjet zcela logicky velký tlak na rodiče, aby došli do poradenského zařízení a získali z poradny nebo z SPC (speciálně pedagocké centrum) papír pro to dítě, protože teď na něj dostanou ty peníze,“ řekla Němcová. Tyto děti podle ní do běžných škol chodily i dříve, ale nebyly uvedené v tabulkách.
Nelze proto snadno porovnat stávající počet dětí s handicapem v běžných třídách se stavem v minulých letech. Už před novelou zákona přistupovaly mnohé školy ke společnému učení žáků vstřícně i podle zatstupitelů Petra Prchala (TOP 09) a Jana Čižinského (KDU-ČSL/Trojkoalice). „Předtím to školu nutilo k tomu, když zaměstnali asistenta, aby ho platili z platů ostatních pedagogů,“ řekl Čižinský.
poznámka