které se na rozdíl od okresů neruší. „Částky jsou to přibližně stále stejné,“ sdělila Právu Kateřina Koulová, vedoucí magistrátního zdravotnického oddělení. Připustila, že v metropoli problém vězí v odměňování potřebných lékařů. Jednotlivé městské části totiž podle ní lékařům v pohotovosti dosud platily okolo 60 korun na hodinu. „Lékařská komora ale požaduje 500 korun na hodinu,“ uvedla Koulová s tím, že jde o nereálný požadavek. Pohotovostí je v Praze přibližně jako obvodů, tedy asi 22.
Trhové Sviny: boj o přežití
„Museli jsme poliklinice, která pro letošní rok nedostala od státu žádné finance, půjčit 150 tisíc korun, aby v květnu vůbec mohla fungovat. Nevyřeší-li se situace, připadají v úvahu jen dvě možnosti - polikliniku zrušit, což by byl paradox, protože od roku 2003 přejde pod správu kraje nebo obce, nebo provést úsporná opatření, jako je například zkrácení pracovní doby,“ vysvětlil Právu starosta obce Radislav Bušek (ODS). Poliklinika v Trhových Svinech poskytuje první pomoc nejen místním občanům, ale i lidem z příhraničí například z Nových Hradů nebo Horní Stropnice. „Mám už tři mozkové mrtvice za sebou a vždy pro mě dojeli z Trhových Svinů. Byli tady za pět minut, a tím mi zachránili život. Nedovedu si představit, že by k nám jeli až z Českých Budějovic. Jenom cesta trvá půl hodiny a určitě dalších deset minut by potřebovali na to, aby to tu našli,“ svěřila se sedmasedmdesátiletá důchodkyně Anna Hlaváčová, která od jara do podzimu žije v chatové oblasti Machartovy rybníky.
Na severu pokusy o stabilizaci
Na Jablonecku okresní úřad omezil z nedostatku financí pohotovost k letošnímu 1. lednu. V okrese je tak nyní pohotovostní služba jen v Jablonci a ve zkrácených provozních hodinách v Železném Brodě, zrušena byla naopak v Tanvaldu. „Žádné negativní ohlasy na zrušení pohotovosti ale nemáme. Navíc v Tanvaldu zůstala rychlá záchranná služba,“ řekl Právu jablonecký okresní zdravotní rada Josef Tichák. Podle starosty Tanvaldu Petra Poláka (ODS) ale pohotovost ve městě chybí. „Negativní reakce od občanů samozřejmě máme. Pokud přejde napřesrok pohotovost pod kraj, budeme požadovat její návrat do Tanvaldu,“ dodal Polák. Na Liberecku došlo zatím k oboustranné dohodě o zvýšení pohotovostních odměn pro lékaře, nicméně krizová situace není stabilizována úplně. „Je to dohoda dočasná, která platí do konce roku. Všichni vidí, že nám teď zvýšili ohodnocení o sto procent, ale to není to hlavní. Především chceme, aby mělo poskytování pohotovostí nějakou koncepci a abychom se nemuseli řídit pseudosocialistickými zákony z roku 1966, podle nichž mají všichni na všechno nárok. Postrádáme celkovou koncepci této služby,“ řekl Právu předseda Sdružení praktických lékařů v Liberci Jan Šindelář. Revoluční názor zastává předsedkyně Okresního sdružení lékařů České lékařské komory v Liberci Jana Oušková. „Pohotovosti jsou přežitkem. Noční služby pro nás nejsou směnným provozem. Řada lidí si vůbec neuvědomuje, že je to svým způsobem nadstandard,“ konstatovala Oušková. Libereckému okresnímu úřadu se přesto podařilo zachovat všechna čtyři stanoviště lékařské služby první pomoci v okrese. Vytíženost středisek se však pohybuje od 20 do 50 procent. Na šedesát procent své kapacity je využíváno také všech pět pohotovostí v Plzni. „Navíc každá z plzeňských nemocnic má svoji vlastní pohotovostí lékařskou službu (LPS). Je ovšem pravdou, že všechny LPS slouží nejen městu samotnému, ale i širokému okolí. Proto nyní uvažujeme o spojení všech pohotovostí pod jednu střechu. Došlo by tak k obrovské úspoře finančních prostředků i lepšímu využití,“ řekl Právu plzeňský zdravotní rada Karel Radolf. Zásadní problémy s penězi nemá vedoucí sociálního odboru a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Zdeněk Moldrzyk. Podle něj vznikají spíše mzdové požadavky lékařů. Na území Jihomoravského kraje nebyly zrušeny žádné lékařské pohotovostní služby, ani se o něčem takovém nikde neuvažuje. Právu to potvrdil MUDr. Josef Drbal, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví krajského úřadu v Brně.
Právo, 7.5.2002